Hygiena 2021, 66(1):5-9 | DOI: 10.21101/hygiena.a1741

Příspěvek k poznání koncentrací mědi a zinku ve vlasech dětí z Podkrušnohoří

Eva Rychlíková1, Ivan Beneš1, David Šubrt1, Hana Smolíková1, Eva Hrdličková1, Milan Tuček2, Vladimír Bencko2
1 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, Česká republika
2 Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, Česká republika

Cíle: Cílem studie bylo zjistit, zda a v jaké míře měď a zinek, vstupující do prostředí při povrchové těžbě a při spalování hnědého uhlí, exponují dětskou populaci žijící v Podkrušnohoří.

Metodika: Po informovaném souhlasu byly odebrány a analyzovány vzorky vlasů pro zjištění obsahu Cu a Zn ve vlasech 258 dětí ze třetích tříd základních škol ze Sokolova, Královského Poříčí, Litvínova, Horního Jiřetína, Lomu u Mostu, Oseku u Duchcova a Duchcova v oblasti Sokolovské a Mostecké uhelné pánve. Odběry provázel dotazník pro doplnění údajů o expozici. Výsledky dotazníků i analýz vlasů byly statisticky hodnoceny deskriptivní statistikou a po ověření normality byly hodnoceny neparametrickými testy. V Sokolově bylo realizováno měření aerosolových částic PM10 s analýzou kovů a v Lomu u Litvínova využito měření ČHMÚ.

Výsledky: Nalezenou hodnotou mediánu pro koncentrace mědi ve vlasech dětí bylo 9,8-16,2 mg/kg. Pro Zn pak 163-200 mg/kg. Stanovení mědi a zinku v aerosolových částicích PM10 měřených v Sokolově a Lomu u Mostu prokázalo hodnoty srovnatelné s pozadím. Měď v Sokolově činila 4,4 ng/m3 a v Lomu u Mostu 2,5 ng/m3, zinek 13,4, resp. 10,9 ng/m3.

Závěr: Výsledné střední hodnoty obsahu mědi a zinku ve vlasech dětí nesvědčí o vysoké expozici v souvislosti s těžbou uhlí. Expozice ovzduším se pravděpodobně neuplatňuje. K vysvětlení individuálních vysokých hodnot mědi a zinku ve vlasech dětí je zapotřebí identifikovat spíše zdroje ve stravování dětí, v potravních doplňcích, používání kosmetiky nebo dermatologik a zabývat se zdravotním stavem dětí.

Klíčová slova: esenciální prvky - expozice, děti, těžba uhlí

Vloženo: prosinec 2019; Přijato: 12. leden 2021; Zveřejněno: 21. březen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Rychlíková E, Beneš I, Šubrt D, Smolíková H, Hrdličková E, Tuček M, Bencko V. Příspěvek k poznání koncentrací mědi a zinku ve vlasech dětí z Podkrušnohoří. Hygiena. 2021;66(1):5-9. doi: 10.21101/hygiena.a1741.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Contaminated sites and health. Report of two WHO workshops: Syracuse, Italy, 18 November 2011; Catania, Italy, 21-22 June 2012. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2013.
  2. Haines DA, Saravanabhavan G, Werry K, Khoury C. An overview of human biomonitoring of environmental chemicals in the Canadian Health Measures Survey: 2007-2019. Int J Hyg Environ Health. 2017 Mar;220(2 Pt A):13-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. WHO, International Programme on Chemical Safety. Biomarkers in risk assessment : validity and validation. Environmental health criteria 222 [Internet]. Geneva: World Health Organization; 2001 [cited 2021 Jan 7]. Available from: http://www.inchem.org/documents/ehc/ehc/ehc222.htm.
  4. Cohen Hubal EA, Sheldon LS, Burke JM, McCurdy TR, Berry MR, Rigas ML, et al. Children's exposure assessment: a review of factors influencing Children's exposure, and the data available to characterize and assess that exposure. Environ Health Perspect. 2000 Jun;108(6):475-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Human biomonitoring: facts and figures. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2015.
  6. Bencko V, Symon K. Test of environmental exposure to arsenic and hearing changes in exposed children. Environ Health Perspect. 1977 Aug;19:95-101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Černá M, Batáriová A, Beneš B, Pastorková A, Rössner P, Šmíd J. a kol. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Subsystém 5. Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí. Odborná zpráva za rok 2003. Praha: SZÚ; 2004.
  8. Spěváčková V, Krsková A, Čejchanová M, Wranová K, Šmíd J, Černá M. Biologický monitoring v České republice - stopové prvky a profesionálně neexponovaná populace. Klin Biochem Metab. 2011;19(40)2:101-7.
  9. Rychlíková E. a kol. Dílčí hodnocení zdravotního rizika obyvatel lokality Kutná Hora-Kaňk [online]. Ústí nad Labem: Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem; 2015 [cit. 2021-01-07]. Dostupné z: https://www.kutnahora.cz/file/1281_1_1/download/.
  10. Wilhelm Z. a kol. Analýza rizik znečištění pocházejícího z těžebních odpadů v lokalitě Kaňk [online]. Kunovice: EPS-biotechnology; 2018 [cit. 2021-01-04]. Dostupné z: htps://docplayer.cz/186994656-Mesto-kutna-hora-analyza-rizik-znecisteni-pochazejiciho-z-tezebnich-odpadu-v-lokalite-kank-zaverecna-zprava.html.
  11. Měď. In: Bencko V, Cikrt M, Lener J. Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. 2. vyd. Praha: Avicenum Grada Publishing; 1995. s. 177-88.
  12. Zinek. In: Bencko V, Cikrt M, Lener J. Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. 2. vyd. Praha: Avicenum Grada Publishing; 1995. s. 273-9.
  13. INCHEM.International Programme for Chemical Safety, Environmental Health Criteria 200. Copper [Internet]. Geneva: World Health Organization; 1998 [cited 2019 Sep 9]. Available from: http://www.inchem.org/documents/ehc/ehc/ehc200.htm.
  14. INCHEM. International Programme for Chemical Safety, Environmental Health Criteria Environmental Health Criteria 221. Zinc [Internet]. Geneva: World Health Organization; 2004 [cited 2021 Jan 4]. Available from: https://www.who.int/ipcs/publications/ehc/ehc_221/en/.
  15. Baars AJ, Theelen RMC, Janssen PJCM, Hesse JM, van Apeldoorn ME, Meijerink MCM, et al. Re-evaluation of human-toxicological maximum permissible risk levels. Bilthoven: RIVM; 2001.
  16. Plum LM, Rink L, Haase H. The essential toxin: impact of zinc on human health. Int J Environ Res Public Health. 2010 Apr;7(4):1342-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Mayo-Wilson E, Junior JA, Imdad A, Dean S, Chan XH, Chan ES, et al. Zinc supplementation for preventing mortality, morbidity, and growth failure in children aged 6 months to 12 years of age. Cochrane Database Syst Rev. 2014 May 15;(5):CD009384. doi: 10.1002/14651858. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Bertazzo A, Costa C, Biasiolo M, Allegri G, Cirrincione G, Presti G. Determination of copper and zinc levels in human hair: influence of sex, age, and hair pigmentation. Biol Trace Elem Res. 1996 Apr;52(1):37-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Zinc in Drinking -water. Background dokument for development of WHO Guidelines for Drinking Water Quality. Geneva: World Health Organization; 2003.
  20. Tobin DJ, editor. Hair toxicology. Cambridge (MA): RSC Publishing; 2005. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Cassandri M, Smirnov A, Novelli F, Pitolli C, Agostini M, Malewicz M, et al. Zinc-finger proteins in health and disease. Cell Death Discov. 2017 Nov 13;3:17071. doi: 10.1038/cddiscovery.2017.71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. ATSDR. Toxicological profile for copper [Internet]. Atlanta: Agency for Toxic Substances and Disease Registry; 2004 [cited 2021 Jan 10]. Available from: https://www.atsdr.cdc.gov/ToxProfiles/TP.asp?id=206&tid=37.