Hygiena 2020, 65(1):22-26 | DOI: 10.21101/hygiena.a1735

Development of the intestinal microbiome - importance for prevention and therapy

Igo Kajaba1, Aida Kajabová1, Manon Genčíková1, Branislav Genčík1, Nora Lovászová1, Vladimír Bencko2, Jaroslav Kříž3, Bohumil Turek4, Petr Šíma5, Pavel Dlouhý6, Jan Ševčík4
1 CarnoMed, medicínske centrum, Bratislava, Slovenská republika
2 Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, Česká republika
3 Státní zdravotní ústav, Praha, Česká republika
4 Společnost pro výživu, Praha, Česká republika
5 Akademie věd ČR, Mikrobiologický ústav, Praha, Česká republika
6 Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav hygieny, Praha, Česká republika

Presented is a review of knowledge about the development of the microbiome from birth with regard to its genetic predisposition to 2 basic factors - the way of birth and nutrition of the newborn. The close relationship of microbial development to the intestinal immune system is shown. Attention is drawn to the importance of eumicrobiosis and its preventive function in the course of metabolic processes and the prevalence of non-contagiouse diseases. A particularly serious risk of dysmicrobiosis, which is currently considered to be one of the major elements in the etiopathogenesis of many so-called civilization linked diseases, is underlined. The importance of modulation is therefore justified, mainly by probiotics according to the classical works of Mechnikov's lactic acid milk products containing lactic - acid milk bacteria. Recently, it is also the application of "faecal microbial therapy", so far mainly in non-specific intestinal inflammations and with the prospect of its application in several metabolic, cardiovascular, neurodegenerative, autoimmune diseases, even in some mental disoders.

Keywords: nutrition, probiotics, intestinal microbiome, civilization-linked diseases - prevention

Received: October 2019; Accepted: December 10, 2019; Published: February 29, 2020  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kajaba I, Kajabová A, Genčíková M, Genčík B, Lovászová N, Bencko V, et al.. Development of the intestinal microbiome - importance for prevention and therapy. Hygiena. 2020;65(1):22-26. doi: 10.21101/hygiena.a1735.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Čemická J. Čo je to črevný mikrobióm a aký má význam v našom tele? [online]. Bratislava: IPPM; 2019 [cit. 2019-12-10]. Dostupný z: https://www.symprove.sk/co-je-to-crevny-mikrobiom-a-aky-ma-vyznam-v-nasom-tele/.
    2. Mowat AM, Agace WW. Regional specialization within the intestinal immune system. Nat Rev Immunol. 2014 Oct;14(10):667-85. Go to original source... Go to PubMed...
    3. Tóhátyová A, Kuchta M, Schusterová I, Strömplová D, Joppová E. Kolonizácia novorodenca a jej vplyv na vznik obesity. Pediatria (Bratisl.) 2014;9(3):150-3.
    4. Kuchta M, Mikuš M. Vývin črevnej mikroflóry, jeho ovplyvnenie výživou a probiotikami. Gastroenterol Prax. 2014;13(3):145-50.
    5. Maťašovská K. Mikrobiálne osídlenie tráviaceho traktu u novorodenca. Pediatria (Bratisl.) 2009;4(1):31-4.
    6. Chovancová D. Bonding - význam pre matku a dieťa (Odporúčaný postup). Gynekol Prax. 2017;15(1):56-60.
    7. Hrubý S, Turek B. Hygienická problematika mikroflóry trávicího ústrojí u člověka. Praha: Avicenum; 1989.
    8. Radvánszky J. Črevná mikroflóra - čo znamená pre nás a čo pre ňu môžeme znamenať my? NewsLab. 2019;10(1):61-2.
    9. Vyšetrenie.sk [online]. Bratislava: Zoznam; 27.11.2017 [cit. 2019-12-10]. Radvánszky J. Črevný mikrobióm je stále veľkou záhadou. Dostupný z: https://vysetrenie.zoznam.sk/cl/1001047/1669113/Genetik-Jan-Radvanszky--Crevny-mikrobiom-je-stale-velkou-zahadou.
    10. Vogtmann E, Goedert JJ. Epidemiologic studies of the human microbiome and cancer. Br J Cancer. 2016 Feb 2;114(3):237-42. Go to original source... Go to PubMed...
    11. Hlavatý T. Fekálna mikrobiálna transplantácia je nová účinná liečba ulceróznej kolitídy; črevná mikroflóra a ulcerózna kolitída. In: RUŽGAD. Ružinovský gastroenterologický deň 5. ročník: program a zborník abstraktov; 2017 Nov 10; Bratislava. Bratislava: SGS; 2017.
    12. Sarvašová M, Koščálová A, Sabaka P, Stankovič I. Fekálna mikrobiálna terapia v manažmente recidívujúcej klostrídiovej kolitídy. Via practica. 2019;16(1):16-9.
    13. Duarte-Chavez R, Wojda TR, Zanders TB, Geme B, Fioravanti G, Stawicki SP. Early results of fecal microbial transplantation protocol implementation at a community-based university hospital. J Glob Infect Dis. 2018 Apr-Jun;10(2):47-57. Go to original source... Go to PubMed...
    14. Draper LA, Ryan FJ, Smith MK, Jalanka J, Mattila E, Arkkila PA, et al. Long-term colonisation with donor bacteriophages following successful faecal microbial transplantation. Microbiome. 2018 Dec 10;6(1):220. Go to original source... Go to PubMed...
    15. Polívka Ľ, Glončáková B, Galis O, Škárka B. Bifidobaktérie ako potravinárske aditívum. Mliekarstvo. 1993;24(1):15-20.
    16. Ferenčík M, Ebringer L. Možnosti využitia probiotík v prevencii a terapii alergických chorôb. Alergie. 2002;4(1):48-54.
    17. Hrubý S. Význam zakysaných mléčných výrobků pro naše zdraví. Výživa. 1994;49(3):83-4.
    18. Hrubý S. Metabolické poruchy a mikroflóra trávicího ústrojí u člověka. Výživa a potraviny. 1997;52(4):105-7.
    19. Klucho J. Črevná mikroflóra a jej vplyv na imunitný systém človeka. Farmi - z klinickej praxe. 2014;(2):8-10.
    20. Kajaba I, Hrušovský Š, Gazdíková K, Ševčíková J, Jurkovičová J, Babjaková J. Metabolické poruchy - možnosti ich korekcie prírodnými látkami vo výžive. In: Jurkovičová J, Štefániková Z, editors. Životné pdmienky a zdravie: zborník vedeckých prác. Bratislava: Úrad verejného zdravotníctva SR, 2014. s. 123-33.
    21. Kuchta M, Ďurošková Z. Probiotika a gastroenterológia. Gastroenterol Prax. 2017;16(4):167-73.
    22. Staruch L, Kajaba I, Sirotná Z. Možnosti zvýšenia biologickej hodnoty mäsových výrobkov ušľachtilou kultúrou probiotických baktérií. Lekár Obzor. 2017;66(2):66-71. Go to original source...
    23. FAO/WHO. Report of Joint FAO/WHO Expert consultation on Evaluation of Health and Nutritional properties of Probiotics in Food. Geneva: FAO/WHO; 2001.
    24. Hijová E, Šoltésová A, Salaj R, Kuzma J. Preventívny účinok prebiotického Inulínu a Lactobacillus plantarum LS/07 pri akútnej kolitíde. In: Jurkovičová J, Štefániková Z, editors. Životné pdmienky a zdravie: zborník vedeckých prác. Bratislava: Úrad verejného zdravotníctva SR, 2015. s. 174-80.
    25. Elwood PC. Time to value milk. Int J Epidemiol. 2005 Oct;34(5):1160-2. Go to original source... Go to PubMed...
    26. Elwood PC, Pickering JE, Fehily AM. Milk and dairy consumption, diabetes and the metabolic syndrome: the Caerphilly prospective study. J Epidemiol Community Health. 2007 Aug;61(8):695-8. Go to original source... Go to PubMed...
    27. Kaplan NM. The deadly quartet. Upper-body obesity, glucose intolerance, hypertriglyceridemia, and hypertension. Arch Intern Med. 1989 Jul;149(7):1514-20. Go to original source... Go to PubMed...
    28. Yoshida N, Yamashita T, Hirata KI. Gut microbiome and cardiovascular diseases. Diseases. 2018 Jun 29;6(3). pii: E56. doi: 10.3390/diseases6030056. Go to original source... Go to PubMed...
    29. Koliada A, Syzenko G, Moseiko V, Budovska L, Puchkov K, Perederiy V, et al. Association between body mass index and Firmicutes/Bacteroidetes ratio in an adult Ukrainian population. BMC Microbiol. 2017 May 22;17(1):120. Go to original source... Go to PubMed...
    30. Davis CD. The gut microbiome and its role in obesity. Nutr Today. 2016 Jul-Aug;51(4):167-74. Go to original source... Go to PubMed...
    31. Mathur R, Barlow GM. Obesity and the microbiome. Expert Rev Gastroenterol Hepatol. 2015;9(8):1087-99. Go to original source... Go to PubMed...
    32. Barlow GM, Yu A, Mathur R. Role of the gut microbiome in obesity and diabetes mellitus. Nutr Clin Pract. 2015 Dec;30(6):787-97. Go to original source... Go to PubMed...
    33. Komaroff AL. The microbiome and risk for obesity and diabetes. JAMA. 2017 Jan 24;317(4):355-6. Go to original source... Go to PubMed...
    34. Kretowski A, Ruperez FJ, Ciborowski M. Genomics and metabolomics in obesity and type 2 diabetes. J Diabetes Res. 2016;2016:9415645. Go to original source... Go to PubMed...
    35. Harsch I, Konturek PCh. The role of gut microbiota in obesity and type 2 and type 1 diabetes mellitus: new instinghts into "old" diseases. Med Sci (Basel). 2018 Apr 17;6(2). pii: E32. doi: 10.3390/medsci6020032. Go to original source... Go to PubMed...
    36. Stadlbauer V, Leber B, Lemesch S, Trajanoski S, Bashir M, Horvath A, et al. Lactobacillus casei Shirota supplementation does not restore gut microbiota composition and gut barier in metabolic syndrome: a randomized pilot study. PLoS One. 2015 Oct 28;10(10):e0141399. doi: 10.1371/journal.pone.0141399. Go to original source... Go to PubMed...
    37. Šturdík I, Sarvašová M, Jalali Y, Krajčovičová A, Tóth J, Koller T a spol. Fekálna mikrobiálna transplantácia pri ulceróznej kolitíde - naša prvá skúsenosť. Gastroenterol Prax. 2019;18(1):32-5.
    38. Kiňová Sepová H, Dudík B, Bilková A. Črevná mikrobiota: jej vývin a vzťah k vzniku niektorých ochorení. Čes Slov Farm. 2017;66(6):267-73. Go to original source...
    39. Bertková I. Vplyv črevnej mikrobioty na mozgové funkcie a mentálne zdravie. In: Jurkovičová J, Štefániková Z, editors. Životné pdmienky a zdravie: zborník vedeckých prác. Bratislava: Úrad verejného zdravotníctva SR, 2019. s. 328-34.
    40. Ridaura V, Belkaid Y. Gut microbiota: the link to your second brain. Cell. 2015 Apr 9;161(2):193-4. Go to original source... Go to PubMed...
    41. Swanson HI. Drug metabolism by the host and gut microbiota: a partnership or rivalry? Drug Metab Dispos. 2015 Oct;43(10):1499-504. Go to original source... Go to PubMed...
    42. Šturdík I, Hlavatý T, Payer J. Fekálna mikrobiálna terapia. Vnitř Lék. 2016;62(2):147-51. Go to PubMed...
    43. Costello SP, Hughes PA, Waters O, Bryant RV, Vincent AD, Blatchford P, et al. Effect of fecal microbiota transplantation on 8-week remission in patients with ulcerative colitis: a randomized clinical trial. JAMA. 2019 Jan 15;321(2):156-64. Go to original source... Go to PubMed...
    44. Narula N, Kassam Z, Yuan Y, Colombel JF, Ponsioen C, Reinisch W, et al. Systematic review and meta-analysis: fecal microbiota transplantation for treatment of active ulcerative colitis. Inflamm Bowel Dis. 2017 Oct;23(10):1702-1709. Go to original source... Go to PubMed...

    Return to the content