Hygiena, 2020 (roč. 65), číslo 2

Co Covid vzal a dal

Pavel Březovský

Hygiena 2020, 65(2):39 | DOI: 10.21101/hygiena.a1759  

Nebezpečné rostliny v zahradách mateřských škol

Kateřina Pilařová

Hygiena 2020, 65(2):40-47 | DOI: 10.21101/hygiena.a1749  

Cíl: Hlavním cílem práce byla identifikace rostlin s obsahem toxických látek v zahradách mateřských škol, dále zhodnocení míry nebezpečí pro děti a informovanosti pedagogů, kteří zajišťují bezpečnost dětí při pobytu v předškolním zařízení. Metodika: Šetření v zahradách mateřských škol bylo provedeno v celkem 40 zařízeních v okrese Rakovník. Spočívalo v provedení fotodokumentace, popisu a určení rostlin přítomných na zahradách mateřských škol, případně v krátkém popisu umístění jedovatých rostlin vzhledem k hracím prvkům nebo jedlým rostlinám. Součástí bylo rovněž dotazníkové šetření za účelem ověření informovanosti pedagogů a zvyklostí dané mateřské...

Obsah jódu v mléce z tržních zdrojů v oblasti Prahy

Radovan Bílek, Jaroslava Jíchová

Hygiena 2020, 65(2):48-51 | DOI: 10.21101/hygiena.a1752  

Cíle: Zhodnotit obsah jódu v mléce z tržních zdrojů v oblasti Prahy. Metody: Pomocí Sandell-Kolthoffovy reakce byl analyzován jód v 26 mlécích různého typu (plnotučné, polotučné, odstředěné, čerstvé a trvanlivé), která pocházela ze 7 obchodních řetězců působících v Praze. Mléka byla dodávána 8 mlékárnami identifikovanými podle registračního čísla CZ. Výsledky: Průměrná hodnota ± směrodatná odchylka (rozmezí) byly ve sledovaném souboru rovny 234 ± 56 (125-364) μg/l. Tento výsledek se blíží doporučovanému limitu 200 µg/l. Polotučná mléka měla nevýznamně vyšší (p = 0,085) obsah jódu 250 ± 52 μg/l v porovnání s 217 ±...

Použití biocidů jako prevence legionel v teplé vodě

Ivan Černý

Hygiena 2020, 65(2):52-55 | DOI: 10.21101/hygiena.a1744  

Cíl: Cílem práce je ověřit účinek několika biocidů využívaných v ČR pro zabezpečení teplé vody proti výskytu legionel. Do pokusu byly zařazeny jednoznačně chemicky definované látky (chlornan sodný, oxid chloričitý, chloritany a chlorečnany) a pak směsné přípravky (DUOZON, SANOSIL). Metody: Pro experimenty byl jako základní testovací materiál použit přírodní izolát Legionella pneumophila, sg 1, zachycený při běžném vyšetřování vzorků teplé vody. Sbírkové kmeny jsou pro tyto pokusy nevhodné, protože pasážemi na pevných půdách ztrácejí některé vlastnosti. Testovací kmen byl ve vodném roztoku (ve vodovodní vodě) a v příslušném ředění vystaven vybraným...

Stres jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění

Jana Obrová, Eliška Sovová, Marie Nakládalová, Alexandra Škrobánková

Hygiena 2020, 65(2):56-62 | DOI: 10.21101/hygiena.a1737  

Psychosociální a socioekonomické faktory přispívají k riziku rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, zhoršují jejich klinický průběh i prognózu. Stres se pak významně uplatňuje na několika úrovních - ovlivňuje rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí, vznik a vývoj aterosklerotického procesu, může být spouštěčem kardiovaskulární příhody. Modifikuje chování a životní styl, které zpětnovazebně ovlivňují psychické a fyzické zdraví. Článek pojednává o stresu, jeho vlivu na kardiovaskulární systém a poukazuje na to, jak akutní stres a chronicky působící stresory mohou ovlivňovat vznik a vývoj kardiovaskulárních onemocnění ve světle epidemiologických a...

Strategické hlukové mapy na rozcestí

Pavel Junek, Tomáš Hellmuth, Aleš Jiráska, Jiří Michal

Hygiena 2020, 65(2):63-70 | DOI: 10.21101/hygiena.a1750  

Hluk je podle zjištění WHO druhou nejzávažnější škodlivinou životního prostředí ovlivňující zdraví člověka. V roce 2002 vydala Evropská komise směrnici č. 2002/49/ES, o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, která se stala významným rámcem pro zjišťování hlukové situace v zemích EU. Tato směrnice obsahuje popis tvorby strategických hlukových map a akčních plánů snižování hluku v životním prostředí, které se provádí v pravidelných pětiletých cyklech. Česká republika má v této oblasti bohaté zkušenosti a Národní referenční laboratoř pro komunální hluk se účastní práce řady pracovních skupin Evropské komise, Světové zdravotnické organizace a...

Zdravotní potíže po požití závadné balené ochucené vody

Lenka Bendakovská, Barbora Hlaváčková, František Kožíšek, Dana Baudišová, Kateřina Klánová

Hygiena 2020, 65(2):71-75 | DOI: 10.21101/hygiena.a1754  

Článek pojednává o případu zkažené ochucené balené vody, po jejímž napití skončil spotřebitel v nemocnici, pravděpodobně v důsledku alergické reakce. Důvodem byl výskyt plísní a páchnoucí látky 1,3-pentadien. Popisujeme podrobně způsob šetření, úřední postup kontroly orgánu ochrany veřejného zdraví a mechanismus zkažení potraviny.

Právní aktuality za období od 21.1.2020 do 22.5.2020

Eva Nekvindová

Hygiena 2020, 65(2):76-77  

Koronavirus a kouření

Eva Králíková

Hygiena 2020, 65(2):78-79 | DOI: 10.21101/hygiena.a1756  

První publikace o charakteristikách diagnostikovaných pacientů s novým typem koronaviru SARS-CoV-2 naznačují nižší zastoupení kuřáků v porovnání s prevalencí v daných populacích, i když kuřácký status není velmi často vůbec uváděn. Naopak hospitalizovaní kuřáci mají závažnější průběh oproti nekuřákům a vyšší riziko úmrtí, zejména na komplikace, na nichž se kouření podílí, jako hypertenze, diabetes mellitus, ledvinové či kardiovaskulární selhání. Diskutuje se souvislost kouření s vlivem na ACE2 receptory. Neznáme možné zkreslující a zavádějící faktory ani přesná data o současném či bývalém kouření, tedy zatím nelze v této souvislosti přijmout jasný...

Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán zemřel

Drahoslava Hrubá

Hygiena 2020, 65(2):80  

Zdravotní stav v EU – společná zpráva 2019

Jaroslav Kříž

Hygiena 2020, 65(2):47  

Umění a zdraví

Jaroslav Kříž

Hygiena 2020, 65(2):55  

Obtěžuje studenty a studentky hluk ve školních třídách?

Jaroslav Kříž

Hygiena 2020, 65(2):70  

Zlepšování zdraví v evropském regionu WHO

Jaroslav Kříž

Hygiena 2020, 65(2):77  

Hygiene and epidemiology

Jaroslav Kříž

Hygiena 2020, 65(2):79