Hygiena, 2018 (roč. 63), číslo 4

ÚVODNÍ SLOVO

Ergonómia a prevencia porúch zdravia

Karol Hatiar

Hygiena 2018, 63(4):115 | DOI: 10.21101/hygiena.a1642  

PŮVODNÍ PRÁCE

Respirační onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji ve srovnání s výsledky celostátního monitoringu

Jana Kratěnová, Kristýna Žejglicová, Vladimíra Puklová

Hygiena 2018, 63(4):116-121 | DOI: 10.21101/hygiena.a1633  

Výskyt respiračních onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji (Česká republika) byl sledován Státním zdravotním ústavem v roce 2015. Studie proběhla ve spolupráci se 73 praktickými lékaři pro děti a dorost v 18 městech kraje. Soubor tvořilo 7 519 dětí ve věku 5, 9, 13 a 17 let. Prevalence lékařem diagnostikovaných alergických onemocnění byla 29,5 %, astmatu 11,2 %. Výskyt onemocnění jsme srovnávali s výsledky celostátního monitoringu alergií a respiračních onemocnění z roku 2016. Pravděpodobnost výskytu alergie a astmatu je prezentována formou Odds Ratio (OR, poměr šancí) a byla významně vyšší u dětí v Moravskoslezském kraji (OR = 1,10; p = 0,019...

Hodnocení pracovní zátěže u sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace

Magda Taliánová, Veronika Sluková

Hygiena 2018, 63(4):122-128 | DOI: 10.21101/hygiena.a1636  

Práce sester pracujících na centrální a přísálové sterilizaci má nezastupitelné místo při přípravě sterilních zdravotnických prostředků používaných ve zdravotnictví. Sestry pracující na tomto úseku jsou vystaveny celé řadě rizikových faktorů, které je mohou zatěžovat jak po fyzické, tak i psychické stránce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace subjektivně hodnotí své pracovní prostředí a jaká je jejich fyzická a psychická pracovní zátěž. Bylo zjištěno, že pracovní prostředí, jak z hlediska personálního zabezpečení, tak i mikroklimatických podmínek, hodnotí lépe sestry pracující na přísálové...

Subjektivní hodnocení vlastního zdraví studenty vybraných vysokých škol

Kristina Somerlíková, Jakub Salaba

Hygiena 2018, 63(4):129-134 | DOI: 10.21101/hygiena.a1704  

Zdravá populace znamená zdravou pracovní sílu, a proto je potřeba věnovat vysokou pozornost vývoji zdravotního stavu obyvatelstva a následně reagovat na zjištěné skutečnosti. Subjektivní hodnocení zdraví se odvíjí od přístupu k životu či aktuální psychické a fyzické pohody. Cílem dotazníkového šetření bylo mimo jiné zjistit aktuální zdravotní stav studentů vybraných vysokých škol. Respondenti považují svůj zdravotní stav za dobrý nebo velmi dobrý v 83 % případů, pouze necelá 2 % studentů vnímá svůj zdravotní stav jako špatný či velmi špatný. Studenti se nejčastěji potýkají se zdravotními potížemi vyplývajícími z nesprávného životního stylu jako je...

Vnímání edukace o výživě českou populací 40+

Věra Olišarová, Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Ivana Chloubová, Helena Michálková, Lenka Šedová, Kristýna Toumová, Marie Trešlová

Hygiena 2018, 63(4):135-139 | DOI: 10.21101/hygiena.a1637  

Výživa hraje významnou roli ve vzniku a rozvoji chronických neinfekčních onemocnění. Ovlivnění vzniku těchto onemocnění stejně jako efektivity léčebného procesu ve vztahu ke stravovacím návykům je prokázáno. Cílem předkládané práce je poukázat na současný stav edukace v oblasti výživy z pohledu zdravotníků i populace 40+ a na to, zda pacienti informace o výživě považují za užitečné. Pro zjištění stavu a popsání realizované edukace o výživě bylo využito dílčích dat získaných dotazníkovým šetřením. Šetření probíhalo v celé České republice od 1. 4. do 20. 4. 2016. Získané údaje byly zpracovány programem SASD ve verzi 1.4.12. Velikost výběrového souboru...

PŘEHLEDOVÉ PRÁCE

Dvousté jubileum narození Max von Pettenkofera (1818-1901) zakladatele našeho oboru - "velekněze" hygieny

Vladimír Bencko, Otakar Klein

Hygiena 2018, 63(4):140-143 | DOI: 10.21101/hygiena.a1621  

Prudký vývoj industriální společnosti v 19. století byl provázen mimo jiné rychlým růstem počtu obyvatel v městských centrech, nadměrným znečištěním vodních toků i ovzduší. Tehdejší rychle rostoucí městské aglomerace byly často zachváceny epidemiemi břišního tyfu a cholery. Max von Pettenkofer v roce 1865 vypisuje na lékařské fakultě mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána přednášky z oboru hygiena a v roce 1879 zakládá na lékařské fakultě v Mnichově Hygienický ústav. V druhé polovině 19. století prosazuje Max von Pettenkofer pro Mnichov vybudování centrální kanalizace a rozvodu zdravotně nezávadné vody, která by město asanovala - ozdravěla a pomohla...

KRÁTKÁ SDĚLENÍ

Právní aktuality za období od 1.7.2018 do 30.9.2018

Eva Nekvindová

Hygiena 2018, 63(4):144  

ZPRÁVY

Nový ředitel Státního zdravotního ústavu

Redakce

Hygiena 2018, 63(4):145  

22. konference Výživa a zdraví v Teplicích

Jan Ševčík, Pavel Dlouhý, Bohumil Turek, Petr Šíma, Igo Kajaba

Hygiena 2018, 63(4):145  

Středočeští hygienici kontrolují dodržování tzv. protikuřáckého zákona

Jarmila Rážová

Hygiena 2018, 63(4):146  

Zemřel MUDr. Vladimír Polanecký

Sylvie Kvášová, Jitka Částková

Hygiena 2018, 63(4):146  

Předčasnou úmrtnost na nepřenosné nemoci lze snížit o 45 %

Redakce

Hygiena 2018, 63(4):147  

Nová směrnice WHO o hluku

Redakce

Hygiena 2018, 63(4):147  

30 let Zdravých měst WHO

Redakce

Hygiena 2018, 63(4):148  

RECENZE

Nové poznatky o příjmu selenu a zdraví populace

-jsv-

Hygiena 2018, 63(4):121  

Silný stres může zvyšovat riziko rakoviny

Jaroslav Kříž

Hygiena 2018, 63(4):128  

Obdobný účinek palmového a olivového oleje na krevní lipidy

Redakce

Hygiena 2018, 63(4):134  

Kouření a těhotenství

Drahoslava Hrubá

Hygiena 2018, 63(4):139  

Mortalita u ostravských horníků

Redakce

Hygiena 2018, 63(4):143