Hygiena, 2022 (roč. 67), číslo 4

ÚVODNÍ SLOVO

Podiel českých a slovenských lekárov pri dosiahnutí globálnej eradikácie varioly

Tibor Baška

Hygiena 2022, 67(4):123-124 | DOI: 10.21101/hygiena.a1824  

Bifurkované ihly používané v Programe globálnej eradikácie varioly. Zaviedli sa v roku 1968 a výrazne zjednodušili proces očkovania. Ihly boli v plastovej nádobke s kónickým vrchnákom s otvorom, ktorým prešla len jedna ihla. Vakcinátor ju vytiahol a bifurkovanú časť namočil do ampulky s vakcínou. V medzere medzi ihlami sa zachytilo potrebné množstvo vakcíny. Následne sa očkovalo opakovanými vpichmi do pokožky. Použité ihly sa vložili do prázdnej nádobky a sterilizovali. Tento postup mohli vykonávať aj miestni vakcinátori po krátkom zaučení. Foto: Prof. MUDr. Tibor Baška, PhD.

PŘEHLEDOVÉ PRÁCE

Zdravotní rizika při využití recyklovaných vod v budovách. Část 2 – šedé vody

František Kožíšek, Šárka Bobková, Dana Baudišová, Hana Jeligová

Hygiena 2022, 67(4):125-133 | DOI: 10.21101/hygiena.a1825  

Článek popisuje zdroje šedé vody a její kvalitu po stránce fyzikální, chemické a mikrobiologické. Popisuje způsoby nepitného užití vyčištěné šedé vody v budovách a s nimi spojené expoziční cesty nákazy. Charakterizuje možná zdravotní rizika při ingesci, inhalaci a dermálním kontaktu. Závěrem jsou diskutována potřebná opatření k ochraně veřejného zdraví, která v ČR dosud chybí. Jako nejvhodnější se jeví kombinace požadavků na kvalitu vyčištěné vody pro různé způsoby užití s požadavky na účinnost technologie čištění ve smyslu logaritmické redukce referenčních patogenů a doporučení uživatelům ohledně bezpečného chování při užití této vody.

Pohled na úkoly krajské hygienické stanice v pohřebnictví

Tomáš Kotrlý

Hygiena 2022, 67(4):134-150 | DOI: 10.21101/hygiena.a1823  

Článek se zabývá povinnostmi a oprávněními krajských hygienických stanic vyplývajícími ze zákona o pohřebnictví a porovnává je s povinnostmi a oprávněními dalších orgánů dohledu. Reflektuje poslední legislativní změny z roku 2017 a jejich dopad na činnost a agendu zejména krajských hygienických stanic a Ministerstva pro místní rozvoj. Nastiňuje širší souvislosti podložené případy z praxe v oblasti kontrolní činnosti těchto orgánů veřejné moci vzhledem k širšímu zákonnému rámci a jeho praktické­mu dodržování pohřebními službami a krematorii v České republice.

Hygienická služba ČR v letech po sametové revoluci 1989

Jaroslav Kříž

Hygiena 2022, 67(4):151-156 | DOI: 10.21101/hygiena.a1822  

Hygienická služba byla založená v roce 1952 jako síť zařízení pro dozor nad dodržováním zdravých životních a pracovních podmínek. Postupně se rozvíjela a měla nemalý význam pro omezování zdravotních rizik z prostředí, byť v limitech socialistického státu. V listopadu 1989 došlo k "sametové revoluci", dramatickému, ale nenásilnému převratu, kterým byl komunistický režim odstraněn. V hygienické službě nastalo období diskuzí o dalším zaměření práce a nových aktivitách, zejména v primární prevenci nemocí a podpoře zdraví a zachování stávajícího státního zdravotního dozoru. Současně se měnila síť hygienických stanic, která se přizpůsobovala novému uspořádání...

KRÁTKÁ SDĚLENÍ

Právní aktuality za období 1.8.2022 do 30.11.2022

Eva Nekvindová

Hygiena 2022, 67(4):157-158  

ZPRÁVY

Nadváha a obezita u dětí v Evropě

Redakce

Hygiena 2022, 67(4):156  

Zemřel prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc.

Milan Tuček

Hygiena 2022, 67(4):159  

RECENZE

Jód a úroveň inteligence

Marie Nejedlá

Hygiena 2022, 67(4):158