Hygiena 2020, 65(2):56-62 | DOI: 10.21101/hygiena.a1737

Stres jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění

Jana Obrová1, Eliška Sovová2, Marie Nakládalová3, Alexandra Škrobánková4
1 Fakultní nemocnice Olomouc, I. interní klinika - kardiologická, Olomouc, Česká republika
2 Fakultní nemocnice Olomouc, Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Olomouc, Česká republika
3 Fakultní nemocnice Olomouc, Klinika pracovního lékařství, Olomouc, Česká republika
4 Fakultní nemocnice Olomouc, Hematoonkologická klinika, Olomouc, Česká republika

Psychosociální a socioekonomické faktory přispívají k riziku rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, zhoršují jejich klinický průběh i prognózu. Stres se pak významně uplatňuje na několika úrovních - ovlivňuje rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí, vznik a vývoj aterosklerotického procesu, může být spouštěčem kardiovaskulární příhody. Modifikuje chování a životní styl, které zpětnovazebně ovlivňují psychické a fyzické zdraví. Článek pojednává o stresu, jeho vlivu na kardiovaskulární systém a poukazuje na to, jak akutní stres a chronicky působící stresory mohou ovlivňovat vznik a vývoj kardiovaskulárních onemocnění ve světle epidemiologických a patofyziologických důkazů a jak tyto poznatky využít v praxi.

Klíčová slova: rizikové faktory, stres, nemoci kardiovaskulární

Vloženo: listopad 2019; Přijato: 20. duben 2020; Zveřejněno: 31. květen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Obrová J, Sovová E, Nakládalová M, Škrobánková A. Stres jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Hygiena. 2020;65(2):56-62. doi: 10.21101/hygiena.a1737.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Dimsdale JE. Psychological stress and cardiovascular disease. J Am Coll Cardiol. 2008 Apr 1;51(13):1237-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Kunzová Š, Hrubá D, Řimák P, Sochor O. Chování a zdraví III. Psychosociální faktory, životní styl a komplexní choroby. Hygiena. 2014;59(2):79-86. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Vaccarino V, Bremner JD. Psychiatric and behavioral aspects of cardiovascular disease. In: Zipes D, Libby P, Bonow R, Mann D, Tomaselli G, editors. Braunwald's Heart Disease: a textbook of cardiovascular medicine. 11th ed. Philadelphia: Elsevier; 2018. p. 1876-81.
    4. Večeřová-Procházková A, Honzák R. Stres, eustres a distres. Interní Med Praxi. 2008;10(4):188-92.
    5. Kivimäki M, Steptoe A. Effects of stress on the development and progression of cardiovascular disease. Nat Rev Cardiol. 2018 Apr;15(4):215-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Mittleman MA, Mostofsky E. Physical, psychological and chemical triggers of acute cardiovascular events: preventive strategies. Circulation. 2011 Jul 19;124(3):346-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Witte DR, Grobbee DE, Bots ML, Hoes AW. Excess cardiac mortality on Monday: the importance of gender, age and hospitalisation. Eur J Epidemiol. 2005;20(5):395-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Muller JE, Stone PH, Turi ZG, Rutherford JD, Czeisler CA, Parker C, et al. Circadian variation in the frequency of onset of acute myocardial infarction. N Engl J Med. 1985 Nov 21;313(21):1315-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Trichopoulos D, Katsouyanni K, Zavitsanos X, Tzonou A, Dalla-Vorgia P. Psychological stress and fatal heart attack: the Athens (1981) earthquake natural experiment. Lancet. 1983 Feb 26;1(8322):441-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Leor J, Poole WK, Kloner RA. Sudden cardiac death triggered by an earthquake. N Engl J Med. 1996 Feb 15;334(7):413-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Aoki T, Takahashi J, Fukumoto Y, Yasuda S, Ito K, Miyata S, et al. Effect of the Great East Japan Earthquake on cardiovascular diseases - report from the 10 hospitals in the disaster area. Circ J. 2013;77(2):490-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Allegra JR, Mostashari F, Rothman J, Milano P, Cochrane DG. Cardiac events in New Jersey after the September 11, 2001, terrorist attack. J Urban Health. 2005 Sep;82(3):358-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Shedd OL, Sears SF Jr, Harvill JL, Arshad A, Conti JB, Steinberg JS, et al. The World Trade Center attack: increased frequency of defibrillator shocks for ventricular arrhythmias in patients living remotely from New York City. J Am Coll Cardiol. 2004 Sep 15;44(6):1265-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Wilbert-Lampen U, Leistner D, Greven S, Pohl T, Sper S, Völker C, et al: Cardiovascular events during World Cup soccer. N Engl J Med. 2008 Jan 31;358(5):475-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Barone-Adesi F, Vizzini L, Merletti F, Richiardi L. It is just a game: lack of association between watching football matches and the risk of acute cardiovascular events. Int J Epidemiol. 2010 Aug;39(4):1006-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Mostofsky E, Maclure M, Sherwood JB, Tofler GH, Muller JE, Mittleman MA. Risk of acute myocardial infarction after the death of a significant person in one's life: the Determinants of Myocardial Infarction Onset Study. Circulation. 2012 Jan 24;125(3):491-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Mittleman MA, Maclure M, Nachnani M, Sherwood JB, Muller JE. Educational attainment, anger, and the risk of triggering myocardial infarction onset. The Determinants of Myocardial Infarction Onset Study Investigators. Arch Intern Med. 1997 Apr 14;157(7):769-75. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Möller J, Theorell T, de Faire U, Ahlbom A, Hallqvist J. Work related stressful life events and the risk of myocardial infarction. Case-control and case-crossover analyses within the Stockholm heart epidemiology programme (SHEEP). J Epidemiol Community Health. 2005 Jan;59(1):23-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Chida Y, Steptoe A. Greater cardiovascular responses to laboratory mental stress are associated with poor subsequent cardiovascular risk status: a meta-analysis of prospective evidence. Hypertension. 2010 Apr;55(4):1026-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [online]. Bilbao: EU-OSHA; 2020 [cit. 2020-04-22]. Psychosociální rizika a stres při práci. Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/themes/psychosocial-risks-and-stress.
    21. Vévoda J, Vévodová Š, Nakládalová M. Psychosociální rizika ve zdravotnictví. Čas Lék Čes. 2018;157(8):411-8.
    22. Ptáček R, Vňuková M, Raboch J, Smetáčková I, Harsa P, Švandová L. Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol. Čes a slov Psychiat. 2018;114(5):199-204.
    23. Smetáčková, I. Syndrom vyhoření mezi vyučujícími v mateřských a základních školách. Diagnostika a poradenství v pomáhajících profesích. 2019;3(2):27-40.
    24. Raboch J, Ptáček J. Syndrom vyhoření a deprese v lékařských profesích - výsledky české národní studie. Psychiatria. Psychoterapia. Psychosomatika. 2014;21(3-4):37-40.
    25. Dimunová L, Raková J, Zamboriová M. Hodnotenie psychickej pracovnej záťaže sestier. Pracov Lék. 2019;71(1-2):25-8.
    26. Obročníková A, Majerníková Ľ, Grešš Halász B. Syndróm vyhorenia ako determinant pracovnej výkonnosti sestier. Pracov Lék. 2019;71(1-2):35-41.
    27. Kolektiv autorů. Bezpečný podnik. Pracovní stres a zdraví [online]. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce; 2016 [cit. 2020-04-22]. Dostupné z: http://www.vubp.cz/images/soubory/produkty/publikace-ke-stazeni/pracovni-stres-a-zdravi.pdf.
    28. Kivimäki M, Jokela M, Nyberg ST, Singh-Manoux A, Fransson EI, Alfredsson L, et al. Long working hours and risk of coronary heart disease and stroke: a systematic review and meta-analysis of published and unpublished data for 603,838 individuals. Lancet. 2015 Oct 31;386(10005):1739-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Kivimäki M, Kawachi I. Work stress as a risk factor for cardiovascular disease. Curr Cardiol Rep. 2015 Sep;17(9):630. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Piepoli MF, Hoes AW, Agewall S, Albus C, Brotons C, Catapano AL, et al; ESC Scientific Document Group. 2016 European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice: the Sixth Joint Task Force of the European Society of Cardiology and Other Societies on Cardiovascular Disease Prevention in Clinical Practice (constituted by representatives of 10 societies and by invited experts) Developed with the special contribution of the European Association for Cardiovascular Prevention & Rehabilitation (EACPR). Eur Heart J. 2016 Aug 1;37(29):2315-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Backé EM, Seidler A, Latza U, Rossnagel K, Schumann B. The role of psychosocial stress at work for the development of cardiovascular diseases: a systematic review. Int Arch Occup Environ Health. 2012 Jan;85(1):67-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Dragano N, Siegrist J, Nyberg ST, Lunau T, Fransson EI, Alfredsson L, et al; IPD-Work consortium. Effort-reward imbalance at work and incident coronary heart disease: a multicohort study of 90,164 individuals. Epidemiology. 2017 Jul;28(4):619-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Orth-Gomér K, Wamala SP, Horsten M, Schenck-Gustafsson K, Schneiderman N, Mittleman MA. Marital stress worsens prognosis in women with coronary heart disease: the Stockholm Female Coronary Risk Study. JAMA. 2000 Dec 20;284(23):3008-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Lee S, Colditz GA, Berkman LF, Kawachi I. Caregiving and risk of coronary heart disease in U.S. women: a prospective study. Am J Prev Med. 2003 Feb;24(2):113-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Haley WE, Roth DL, Howard G, Safford MM. Caregiving strain and estimated risk for stroke and coronary heart disease among spouse caregivers: differential effects by race and sex. Stroke. 2010 Feb;41(2):331-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Barth J, Schneider S, von Känel R. Lack of social support in the etiology and the prognosis of coronary heart disease: a systematic review and meta-analysis. Psychosom Med. 2010 Apr;72(3):229-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Marmot MG, Rose G, Shipley M, Hamilton PJ. Employment grade and coronary heart disease in British civil servants. J Epidemiol Community Health. 1978 Dec;32(4):244-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Marmot MG, Smith GD, Stansfeld S, Patel C, North F, Head J, et al. Health inequalities among British civil servants: the Whitehall II study. Lancet. 1991 Jun 8;337(8754):1387-93. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Reinier K, Thomas E, Andrusiek DL, Aufderheide TP, Brooks SC, Callaway CW, et al; Resuscitation Outcomes Consortium Investigators. Socioeconomic status and incidence of sudden cardiac arrest. CMAJ. 2011 Oct 18;183(15):1705-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Bobak M, Hertzman C, Skodova Z, Marmot M. Socioeconomic status and cardiovascular risk factors in the Czech Republic. Int J Epidemiol. 1999 Feb;28(1):46-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Yusuf S, Hawken S, Ôunpuu S. Dans T, Avezum A, Lanas F, et al; INTERHEART Study Investigators. Effect of potentially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case-control study. Lancet. 2004 Sep 11-17;364(9438):937-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Trešlová M, Šedová L, Olišarová V, Chloubová I, Tóthová V. Stres v preventivní kardiologii. Vnitř Lék. 2019;65(7-8):483-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Kivimaki M, Batty GD, Hamer M, Ferrie JE, Vahtera J, Virtanen, et al. Using additional information on working hours to predict coronary heart disease: a cohort study. Ann Intern Med. 2011 Apr 5;154(7):457-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Hippisley-Cox J, Coupland C, Vinogradova Y, Robson J, Minhas R, Sheikh A, et al. Predicting cardiovascular risk in England and Wales: prospective derivation and validation of QRISK2. BMJ. 2008 Jun 28;336(7659):1475-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Lavie CJ, Milani RV, Artham SM, Gilliland Y. Psychological factors and cardiac risk and impact of exercise training programs: a review of ochsner studies. Ochsner J. 2007 Winter;7(4):167-72. Přejít na PubMed...
    46. Milani RV, Lavie CJ. Reducing psychosocial stress: a novel mechanism of improving survival from exercise training. Am J Med. 2009 Oct;122(10):931-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Kyselová L. Psychosociální rizika. Práce a mzda [online]. 8.3.2019 [cit. 2020-04-22]. Dostupné z: https://www.praceamzda.cz/clanky/psychosocialni-rizika.
    48. Hlávková J. Hodnocení ergonomických rizik, fyziologické a psychologické faktory práce [online]. Hradec Králové: Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje; 2014 [cit. 2020-04-22]. Dostupné z: http://www.khshk.cz/e-learning/kurs5/index.html.
    49. Janošová K, Kožená L, Lipšová V. Psychosociální rizika při práci XII. Bezpeč Hyg Pr. 2016;66(2):30-2.
    50. Lastovkova A, Carder M, Rasmussen HM, Sjoberg L, Groene GJ, Sauni R, et al. Burnout syndrome as an occupational disease in the European Union: an exploratory study. Ind Health. 2018 Apr 7;56(2):160-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah