Hygiena, 2019 (roč. 64), číslo 4

Miesto hygieny a časopisu Hygiena vo výučbe poslucháčov medicíny a napĺňanie odkazu J. A. Komenského

Jana Jurkovičová

Hygiena 2019, 64(4):139-140 | DOI: 10.21101/hygiena.a1736  

Hodnocení psychické zátěže u všeobecných sester pracujících na oddělení dětské onkologie

Markéta Papršteinová, Barbora Faltová, Barbora Holá

Hygiena 2019, 64(4):141-146 | DOI: 10.21101/hygiena.a1723  

Každé zdravotnické pracoviště je specifické a na všeobecné sestry jsou kladeny variabilní nároky. Oddělení dětské onkologie nepochybně patří mezi pracoviště, kde se očekává vysoká zátěž na psychiku všech pracovníků. Cílem průzkumu bylo zjistit psychickou pracovní zátěž u všeobecných sester na oddělení dětské onkologie. K zjištění a vyhodnocení možných zdrojů pracovního stresu u všeobecných sester na oddělení dětské onkologie byl použit Meisterův dotazník. Z průzkumného šetření vyplynulo, že kritické hodnoty byly překročeny u faktoru 1 a u faktoru 3. Všeobecné sestry na sledovaných pracovištích vnímají psychickou pracovní zátěž zejména v oblastech časové...

Hodnocení prevence rizik souvisejících s používáním elektrochirurgických přístrojů

Magda Taliánová, Kateřina Langrová, Jana Wichsová

Hygiena 2019, 64(4):147-153 | DOI: 10.21101/hygiena.a1734  

Cíl: Cílem průzkumného šetření bylo zjistit, zda se respondenti setkali s nežádoucí událostí při používání elektrochirurgického přístroje, jak mají na vybraných operačních sálech nastavená preventivní opatření ve vztahu k elektrochirurgii a zda jsou na těchto pracovištích dodržována obecně platná doporučení související s používáním elektrochirurgických přístrojů. Metody: Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní metoda polostrukturovaného rozhovoru se 6 respondenty (vrchní/staniční sestry operačních sálů) ze tří zdravotnických zařízení v rámci jednoho kraje doplněná o zúčastněné pozorování na operačních sálech. Výzkumné šetření probíhalo od července do...

Měřené dopady nízkoemisních zón na změnu kvality ovzduší v německých městech. Ponaučení pro Českou republiku

Marek Tögel, Roman Čampula, Libor Špička

Hygiena 2019, 64(4):154-163 | DOI: 10.21101/hygiena.a1721  

Od roku 2013 mohou města a obce v České republice zřizovat nízkoemisní zóny (NEZ), od kterých se očekává zlepšení kvality ovzduší ve městech. Přesto zatím nebyla v žádném českém městě zavedena ani jediná zóna. Kritici zavedení NEZ, s odkazem na některé odborné zahraniční studie, poukazují na zanedbatelné dopady tohoto opatření. Jaké jsou tedy závěry zahraničních studií? Tato přehledová práce analyzovala celkem 15 studií, které empiricky měřily dopady NEZ na koncentrace imisí PM₁₀, PM_1,0, sazí a oxidů dusíku v německých městech. Závěry metaanalýzy ukazují, že NEZ přispěly ke snížení průměrných ročních koncentrací PM₁₀...

Stará hluková zátěž je dosud problém

Dana Potužníková, Tomáš Hellmuth, Aleš Jiráska, David Kresl, Lubomír Píša, Vítězslav Křivánek

Hygiena 2019, 64(4):164-169 | DOI: 10.21101/hygiena.a1724  

Dne 30. 7. 2016 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Novela v § 12 stále obsahuje možnost přiznání korekce na tzv. "starou hlukovou zátěž" a upravuje podmínky, za kterých je možné korekci +20 dB k základní ekvivalentní hladině akustického tlaku A L_Aeq,T 50 dB přiznat. Korekce na starou hlukovou zátěž byla zavedena v roce 2000 jako analogie snižování starých ekologických zátěží v životním prostředí. Příspěvek se zabývá analýzou problémů, které institut "staré hlukové zátěže" přináší v praxi 19 let po jeho zavedení do právního systému v ochraně...

Možnosti geografických informačních systémů v praxi hygienické služby

Jan Beneš

Hygiena 2019, 64(4):170-173 | DOI: 10.21101/hygiena.a1728  

Kompetence krajských hygienických stanic jsou i v dnešní době poměrně rozsáhlé, velmi často v praxi dochází k práci s prostorem kolem nás, jeho využitím, různými faktory a jejich působením. V rámci široké škály šetření a posuzování získáváme data, která se vztahují k odlišným lokalitám a prostorům. A právě pro účely práce s prostorovými daty a analýzám těchto dat, popř. sledování různých vztahů v daném prostoru či zjištění příčiny zkoumaného problému, je vhodné užít tzv. geografické informační systémy (dále GIS). Zkušenosti s GIS se napříč hygienickými stanicemi v rámci České republiky liší. Přímá opora pro práci s GIS v předpisech upravujících činnost...

Právní aktuality za období od 1.7.2019 do 15.10.2019

Eva Nekvindová

Hygiena 2019, 64(4):174  

E-detektivka: Máme se bát e-cigaret?

Eva Králíková

Hygiena 2019, 64(4):175-177 | DOI: 10.21101/hygiena.a1732  

County Health Department v USA po 10 letech

Jaroslav Kříž

Hygiena 2019, 64(4):179  

Nominace nového regionálního ředitele WHO

Redakce

Hygiena 2019, 64(4):179  

Kolik stojí komunitní preventivní programy

Redakce

Hygiena 2019, 64(4):179  

LEAD neznamená jen olovo

Drahoslava Hrubá

Hygiena 2019, 64(4):146  

Environmentální zdravotní nerovnosti v Evropě

Jaroslav Kříž

Hygiena 2019, 64(4):169  

Podpora spotřeby ovoce a zeleniny u dětí z chudých rodin

Jaroslav Kříž

Hygiena 2019, 64(4):169  

Po stopách epidemie břišního tyfu v albertovské menze před 97 lety

František Kožíšek

Hygiena 2019, 64(4):173  

Kuřáctví obou rodičů zvyšuje u potomků riziko vrozených vývojových vad srdce

Drahoslava Hrubá

Hygiena 2019, 64(4):177  

E-cigarety a životní prostředí

Drahoslava Hrubá

Hygiena 2019, 64(4):177  

Vliv středomořské stravy na kardiovaskulární nemoci je nejistý

Jaroslav Kříž

Hygiena 2019, 64(4):178  

Jód v mléce ve Švýcarsku

Jaroslav Kříž

Hygiena 2019, 64(4):178