Hygiena 2025, 70(3):97-105 | DOI: 10.21101/hygiena.a1889

Šetření populačního zdraví v rámci 30 let Systému monitorování

Michala Lustigová1, 2, Kristýna Žejglicová1, Jana Kratěnová1, Naděžda Čapková1
1 Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví a životního prostředí, Praha, Česká republika
2 Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha, Česká republika

Článek rekapituluje třicetiletou činnost Státního zdravotního ústavu v oblasti systematického monitorování zdravotního stavu populace Česka. Představuje metodologii a vybrané výsledky jednotlivých šetření realizovaných v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, které kombinovaly dotazníková šetření se zdravotními vyšetřeními dospělých i dětských respondentů. U dospělé populace výsledky ukazují na přetrvávající vysokou prevalenci chronických onemocnění, nezdravý životní styl velké části respondentů a nízkou míru efektivní kontroly rizikových faktorů. Například metabolický syndrom byl zjištěn u 38 % mužů a 28 % žen v produktivním věku, nad hranicí normální hmotnosti se pohybovalo 67 % populace (rok 2019). V případě dětí výsledky především poukazují na nárůst prevalence alergických onemocnění a obezity ve sledovaném období; prevalence alergických onemocnění u dětí vzrostla mezi lety 1996 a 2016 ze 17 % na 32 %, nadváha pak v roce 2016 byla zjištěna u 7,5 % dětí a obezita u 10,3 % dětí. Studie rovněž identifikovaly zásadní vliv socioekonomických faktorů na zdraví. V neposlední řadě článek upozorňuje na klesající míru účasti veřejnosti na šetřeních a organizační i legislativní překážky v realizaci výzkumu. Autoři zdůrazňují nezbytnost pokračování a rozvoje těchto studií jako klíčového nástroje pro tvorbu efektivních politik veřejného zdraví a prevenci chronických onemocnění.

Klíčová slova: zdraví populační, dotazníkové šetření, zdravotní vyšetření, monitoring zdravotního stavu

Vloženo: červenec 2025; Přijato: 2. říjen 2025; Zveřejněno: 15. říjen 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lustigová M, Žejglicová K, Kratěnová J, Čapková N. Šetření populačního zdraví v rámci 30 let Systému monitorování. Hygiena. 2025;70(3):97-105. doi: 10.21101/hygiena.a1889.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Puklová V, editor. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1995. Praha: SZÚ; 1996.
  2. Puklová V, editor. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1996. Praha: SZÚ; 1997.
  3. Cífková R, Bruthans J, Wohlfahrt P, Krajčoviechová A, Šulc P, Jozífová M, et al. 30-year trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population, Czech MONICA and Czech post-MONICA, 1985 - 2016/17. PLoS One. 2020 May 11;15(5):e0232845. doi: 10.1371/journal.pone.0232845. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Výběrové šetření o zdravotním stavu populace HIS CR 93. Praha: ÚZIS ČR; 1995.
  5. Puklová V, editor. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí: vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky. Odborná zpráva za rok 1997. Praha: SZÚ; 1998.
  6. Hodnocení zdravotního stavu Studie HELEN, (II.ETAPA 2004-005). Odborná zpráva za rok 2005. Praha: SZÚ; 2006.
  7. Hodnocení zdravotního stavu Studie HELEN: demografické stárnutí. Odborná zpráva za rok 2010. Praha: Státní zdravotní ústav; 2011.
  8. Čapková N, Lustigová M, Kratěnová J, Žejglicová K. Zdravotní stav české populace: výsledky studie EHES 2014. Praha: SZÚ; 2016.
  9. Čapková N, Lustigová M. Zdravotní stav české populace: výsledky studie EHES 2019. Praha: SZÚ; 2022.
  10. Hodnocení zdravotního stavu Studie HELEN: vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky. Odborná zpráva za rok 2003. Praha: SZÚ; 2004.
  11. Hodnocení zdravotního stavu Studie HELEN: porovnání výsledků tří etap studie HELEN. Odborná zpráva za rok 2011. Praha: SZÚ; 2012.
  12. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Zdravotní stav: výsledky studie "Zdraví dětí 2016". Odborná zpráva za rok 2016. Praha: SZÚ; 2017.
  13. Šamánek M, Urbanová Z, Reich O, Rušavá I, Škovránek J, Tax P. Doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze v dětství a dospívání. Vypracované pracovní skupinou dětské kardiologie. Cor Vasa. 2009;51(3):227-35. Přejít k původnímu zdroji...
  14. NCD Risk Factor Collaboration (NCD-RisC). Worldwide trends in hypertension prevalence and progress in treatment and control from 1990 to 2019: a pooled analysis of 1201 population-representative studies with 104 million participants. Lancet. 2021 Sep 11;398(10304):957-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. NCD Risk Factor Collaboration (NCD-RisC). Worldwide trends in underweight and obesity from 1990 to 2022: a pooled analysis of 3663 population-representative studies with 222 million children, adolescents, and adults. Lancet. 2024 Mar 16;403(10431):1027-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. NCD Risk Factor Collaboration (NCD-RisC). Global variation in diabetes diagnosis and prevalence based on fasting glucose and hemoglobin A1c. Nat Med. 2023 Nov;29(11):2885-901. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. NCD Risk Factor Collaboration (NCD-RisC). General and abdominal adiposity and hypertension in eight world regions: a pooled analysis of 837 population-based studies with 7.5 million participants. Lancet. 2024 Aug 31;404(10455):851-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. NCD Risk Factor Collaboration (NCD-RisC). Diminishing benefits of urban living for children and adolescents' growth and development. Nature. 2023 Mar;615(7954):874-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...