Hygiena 2024, 69(4):120-129 | DOI: 10.21101/hygiena.a1870

Možnosti hodnocení vztahu expozice-odezva u osob exponovaných v životním prostředí hluku z důlní činnosti

Dana Potužníková1, Tomáš Hellmuth1, David Kresl1, Pavel Junek1, Hana Šlachtová2, Markéta Stanovská2, Hana Tomášková2
1 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro komunální hluk, Ústí nad Orlicí, Česká republika
2 Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Ostrava, Česká republika

Cíl: Cílem výzkumu bylo získat a vyhodnotit informace o obtěžování obyvatel průmyslovým hlukem z důlní činnosti.

Metody: Výzkum využil kombinaci dlouhodobého monitoringu hluku v noční době (LAeq,T) z provozu povrchového dolu Turów (Polsko) a plošného modelování hlukové zátěže ve třech nejbližších obytných lokalitách na území České republiky (exponovaná oblast Uhelná a Oldřichov na Hranicích, kontrolní oblast Václavice). V těchto lokalitách proběhlo v roce 2022 a 2023 dotazníkové šetření zaměřené na otázky životního prostředí, zdravotního stavu, kvality života. Údaje z dotazníku byly hodnoceny pomocí popisné statistiky a statistických testů (chí-kvadrát test a t-test pro dva výběry) na hladině významnosti 5 %. Následně byly údaje z modelování hlukové zátěže a dotazníkového šetření propojeny a byly porovnány s ERF (exposure-response function).

Výsledky: Monitoringem zjištěná úroveň hlukové zátěže je od roku 2021 prakticky stejná, v Uhelné LAeq,T = 35,1 až 36,5 dB, v Oldřichově na Hranicích LAeq,T = 35,2 až 35,5 dB. Měřením nebyl prokázán významný podíl nízkofrekvenčního hluku ve vnitřních prostorách obytných objektů. Lidé v exponované oblasti vnímají hluk z komerční/průmyslové činnosti jako významně obtěžující v 59 %, hluk vnímají především jako hučení, dunění a jako proměnný v čase. Přibližně 63 % osob v exponované oblasti vnímá hlukovou situaci za posledních pět let jako horší.

Závěr: Výsledky naznačují, že v případě expozice hluku z povrchových dolů při porovnání s publikovanými ERF pro průmyslové zdroje hluku je možné očekávat vyšší subjektivní rušení spánku hlukem z důlní činnosti.

Klíčová slova: hluk z povrchového dolu, spánek – rušení, obtěžování hlukem, dotazníkové šetření

Vloženo: říjen 2024; Přijato: 2. prosinec 2024; Zveřejněno: 31. prosinec 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Potužníková D, Hellmuth T, Kresl D, Junek P, Šlachtová H, Stanovská M, Tomášková H. Možnosti hodnocení vztahu expozice-odezva u osob exponovaných v životním prostředí hluku z důlní činnosti. Hygiena. 2024;69(4):120-129. doi: 10.21101/hygiena.a1870.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Silva Lígia T. Environmental quality health index for cities. Habitat Int. 2015 Jan;45(Part) 1:29-35. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Burden of Disease from Environmental Noise - Quantification of healthy life years lost in Europe. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2011.
  3. Li A, Martino E, Mansour A, Bentley R. Environmental noise exposure and mental health: evidence from a population-based longitudinal study. Am J Prev Med. 2022 Aug;63(2):e39-e48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. European. Environment Agency. Environmental noise in Europe - 2020. Luxembourg: Publications Office of the European Union; 2020.
  5. Directive 2002/49/EC of the European Parliament and of the Council of 25 June 2002 relating to the assessment and management of environmental noise. Off J Eur Communities. 2002;45(L189):12-25.
  6. Donoghue AM. Occupational health hazards in mining: an overview. Occup Med (Lond). 2004 Aug;54(5):283-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Guski R, Felscher-Suhr U, Schuemer R. The concept of noise annoyance: How international experts see it. J Sound Vib. 1999 Jun;223(4):513-27. Přejít k původnímu zdroji...
  8. ISO/TS 15666:2021 Acoustics-Assessment of noise annoyance by means of social and socio-acoustic surveys. 2nd ed. Stockholm: ISO; 2021.
  9. Junek P, Potužníková D, Hellmuth T, Píša L, Kučera I. Nízkofrekvenční hluk z venkovní produkce hudby a jeho vliv na zdraví nezúčastněných osob v okolí. Hygiena. 2011;56(1):11-7.
  10. Schust M. Effects of low frequency noise up to 100 Hz. Noise Health. 2004 Apr-Jun;6(23):73-85. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. Věstník MZ ČR. 2017;částka 11:2-35.
  12. Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. Věstník MZ ČR. 2023;částka 14:40-98.
  13. Nařízení vlády č. 241 ze dne 3. října 2018, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR. 2018;částka 121:4162.
  14. Nařízení vlády č. 433 ze dne 7. prosince 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR. 2022;částka 196:5202-4.
  15. Monitoring hluku z dolu KWB Turów v roce 2020 - závěrečná zpráva. Ostrava: NRL pro komunální hluk Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě; 2021.
  16. Gjestland T. Measuring community response to noise-factors affecting the results of annoyance surveys. Int J Environ Res Public Health. 2024 Mar 29;21(4):420. doi: 10.3390/ijerph21040420. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Guski R, Schreckenberg D, Schuemer R. WHO Environmental Noise Guidelines for the European Region: a systematic review on environmental noise and annoyance. Int J Environ Res Public Health. 2017 Dec 8;14(12):1539. doi: 10.3390/ijerph14121539. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Pedersen E, Waye KP. Perception and annoyance due to wind turbine noise--a dose-response relationship. J Acoust Soc Am. 2004 Dec;116(6):3460-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Michaud DS, Feder K, Keith SE, Voicescu SA, Marro L, Than J, et al. Effects of wind turbine noise on self-reported and objective measures of sleep. Sleep. 2016 Jan 1;39(1):97-109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Miedema HM, Vos H. Noise annoyance from stationary sources: relationships with exposure metric day-evening-night level (DENL) and their confidence intervals. J Acoust Soc Am. 2004 Jul;116(1):334-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Miller NP, Czech JJ, Hellauer KM, Nicholas BL, Lohr S, Jodts E, et al. Analysis of the Neighborhood Environmental Survey [Internet]. Washington, DC: U.S. Department of Transportation; 2021 [cited 2024 Dec 2]. Available from: https://www.airporttech.tc.faa.gov/Products/Airport-Safety-Papers-Publications/Airport-Safety-Detail/tc-21-4-analysis-of-nes.
  22. Smith MG, Witte M, Rocha S, Basner M. Effectiveness of incentives and follow-up on increasing survey response rates and participation in field studies. BMC Med Res Methodol. 2019 Dec 5;19(1):230. doi: 10.1186/s12874-019-0868-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Knoll M, Soller L, Ben-Shoshan M, Harrington D, Fragapane J, Joseph L, et al. The use of incentives in vulnerable populations for a telephone survey: a randomized controlled trial. BMC Res Notes. 2012 Oct 19;5:572. doi: 10.1186/1756-0500-5-572. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Carson RT, Hanemann M, Köhlin G, Adamowicz W, Sterner T, Amuakwa-Mensah F, et al. Perceptions of the seriousness of major public health problems during the COVID-19 pandemic in seven middle-income countries. Commun Med (Lond). 2023 Dec 21;3(1):193. doi: 10.1038/s43856-023-00377-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...