Hygiena 2024, 69(2):44-49 | DOI: 10.21101/hygiena.a1855

Sledování vývoje duševního zdraví u klientů Adiktologické ambulance pro děti a dorost

Simona Sedláčková1, 2, Alena Fialová3, 4, Vladimír Pavlík2, Lidmila Hamplová5, Kateřina Beji Sedláčková6, Veronika Pišová5
1 Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a VFN, Adiktologická ambulance pro děti a dorost, Praha, Česká republika
2 Univerzita obrany, Vojenská lékařská fakulta, Hradec Králové, Česká republika
3 Státní zdravotní ústav, Oddělení biostatistiky, Praha, Česká republika
4 Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a biostatistiky, Praha, Česká republika
5 Vysoká škola zdravotnická, Praha, Česká republika
6 Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Praha, Česká republika

Cíl: V současné době je problematika poruch duševního zdraví u dětí v centru pozornosti, také v souvislosti s plnými kapacitami psychiatrických ambulancí pro děti a dorost, ale také adiktologických ambulancí a dětských psychiatrických klinik. V souvislosti s předpoklady zhoršujícího se psychického stavu dětí byla provedena retrospektivní studie za účelem vyhodnocení situace v období let 2016-2022. Cílem výzkumu bylo zhodnocení vývoje stavu duševního zdraví u dětských klientů adiktologické ambulance se zaměřením na identifikaci rizikových faktorů ovlivňujících výskyt disociačních poruch a traumat u sledovaných dětí v souvislosti se závislostním chováním v letech 2016-2022.

Metody: V období 2016-2022 byla ve spolupráci s rodiči a dětskými psychiatry každoročně získána anamnestická data od 30 vybraných klientů adiktologické ambulance pro děti a dorost. Respondenti zařazení do studie byli vybráni metodou náhodného výběru ze všech klientů ambulance v daném roce. Za celé sledované období se tedy jednalo o 210 respondentů. Získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena, k testu trendu byl použitý model lineární regrese a pro vícerozměrnou analýzu vlivu faktorů na výskyt disociované poruchy a závislostního chování na internetu (IAD) u dětí byla použita logistická regrese. Poměr šancí (OR) byl použit jako ukazatel míry asociace kategoriálních proměnných. Testováno bylo na hladině významnosti 0,05.

Výsledky: Děti, u kterých bylo diagnostikováno psychiatrické onemocnění v dětství a psychiatrická zátěž v anamnéze rodičů, prokazují významný koeficient rizika pro výskyt disociativní poruchy. U dětí s rizikovým faktorem psychiatrické anamnézy bylo 6,3násobně zvýšené riziko výskytu disociativní poruchy ve srovnání s dětmi bez psychiatrické anamnézy. Statisticky významný faktor nejvíce spojený s rizikem výskytu IAD je užívání nelegálních návykových látek. Děti, které užívaly nelegální návykové látky, včetně problematického užívání psychofarmak, měly 15,1násobné zvýšení rizika výskytu IAD ve srovnání s dětmi, které nelegální návykové látky neužívaly. Významné zvýšení rizika nastává u chlapců, u dětí s traumatem v dětství, s poruchami chování a ADHD (attention deficit hyperactivity disorder - porucha pozornosti s hyperaktivitou).

Závěr: Ke změně lze přispět v úzké spolupráci odborníků z oborů dětské psychiatrie, psychologie, adiktologie a psychoterapie, ale zejména spoluprací s rodiči v rámci rodinné terapie.

Klíčová slova: závislosti, zdraví duševní, děti, adolescenti

Vloženo: březen 2024; Revidováno: 13. březen 2024; Přijato: 26. duben 2024; Zveřejněno: 30. červen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sedláčková S, Fialová A, Pavlík V, Hamplová L, Sedláčková KB, Pišová V. Sledování vývoje duševního zdraví u klientů Adiktologické ambulance pro děti a dorost. Hygiena. 2024;69(2):44-49. doi: 10.21101/hygiena.a1855.
Stáhnout citaci

Přílohy

Stáhnout souborDOPLŇKOVÝ MATERIÁL: Tabulka S1

a1855_doplnkovy_material.pdf
Velikost: 1.48 MB

Reference

  1. Trauma [Internet]. Washington: American Psychological Association; 2024 [cited 2024 Feb 16]. Available from: https://www.apa.org/topics/trauma.
  2. Merriam-Webster Medical Dictionary. Trauma [Internet]. Springfield (MA): Merriam-Webster; 2024 [cited 2024 Feb 16]. Available from: https://www.merriam-webster.com/dictionary/trauma.
  3. Jochmanová L. Trauma u dětí. Kategorie, projevy a specifika odborné péče. Praha: Grada; 2021.
  4. Soukup J, Papežová H. Disociace v dětství: klinické projevy a diagnostika. Dotazník disociace v dětství. Čes Slov Psychiat. 2008;104(5):236-40.
  5. Herman E, Hovorka J, Praško J, Nežádal T, Bajaček M, Doubek P. Disociativní poruchy v praxi. Psychiatr Praxi 2008;9(6):277-82.
  6. Sharon I. Dissociative disorders [Internet]. Newark (NJ): Medscape; 2018 [cited 2024 Feb 22]. Available from: http://emedicine.medscape.com/article/294508-overview#showall.
  7. Miovský M a kol. Diagnostika a terapie ADHD. Dospělí pacienti a klienti v adiktologii. Praha: Grada; 2018.
  8. Stárková L. ADHD ve světle současné psychiatrie a klinické praxe. Pediatr Praxi. 2016;17(1):16-21. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Blaney PH, Krueger RF, Millon T, editors. Oxford Textbook of Psychopathology. 3rd ed. New York: Oxford University Press; 2014.
  10. Hort V, Hrdlička M, Kocourková J, Malá E a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál; 2000.
  11. Skinner HA. The drug abuse screening test. Addict Behav. 1982;7(4):363-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism [Internet]. Alcohol screening and brief intervention for youth: a practitioner's guide. Rockville (MD): NIAAA; 2019 [cited 2024 Apr 12]. Available from: https://www.niaaa.nih.gov/sites/default/files/publications/YouthGuide.pdf.
  13. Chen SH, Weng LC, Su YJ, Wu HM, Yang PF. Development of Chinese Internet Addiction Scale and its psychometric study. Chin J Psychol. 2003;45(3):279-94. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Conners CK. Parent Symptom Questionnaire. Psychopharm Bull. 1985;21(4):816-22.
  15. World Health Organization. The Alcohol, Smoking and Substance Involvement Screening Test (ASSIST): manual for use in primary care [Internet]. Geneva: WHO; 2010 [cited 2024 Mar 28]. Available from: https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/44320/9789241599382_eng.pdf?sequence=1.
  16. Soukup J, Papežová H, Kuběna A, Mikolajová V. Dotazník Škála disociativních zážitků pro adolescenty. Psychiatr Praxi. 2009;10(6):276-9.
  17. Briere J. Trauma Symptom Checklist for Children (TSCC): professional manual. Odessa (FL): Psychological Assessment Resources; 1996. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Diagnostic and statistical manual of mental disorders: DSM-5. 5th ed. Washington: American Psychiatric Association; 2013.
  19. Bell CC. DSM-IV: Diagnostic and statistical manual of mental disorders. JAMA. 1994;272(10):828-9. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Hunter EC, Sierra M, David AS. The epidemiology of depersonalisation and derealisation. A systematic review. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol. 2004 Jan;39(1):9-18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Saxe GN, van der Kolk BA, Berkowitz R, Chinman G, Hall K, Lieberg G, et al. Dissociative disorders in psychiatric inpatients. Am J Psychiatry. 1993 Jul;150(7):1037-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Beard KW, Wolf EM. Modification in the proposed diagnostic criteria for Internet addiction. Cyberpsychol Behav. 2001 Jun;4(3):377-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Wilens TE. Impact of ADHD and its treatment on substance abuse in adults. J Clin Psychiatry. 2004;65 Suppl 3:38-45.
  24. Cash H, Rae CD, Steel AH, Winkler A. Internet addiction: a brief summary of research and practice. Curr Psychiatry Rev. 2012 Nov;8(4):292-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Grambal A, Grambalová Z, Pastucha P, Praško JP. Farmakoterapie disociativních poruch, Psychiatr Praxi. 2010;11(3):99-102.
  26. Su W, Han X, Jin Ch, Yan Y, Potenza MN. Are males more likely to be addicted to the internet than females? A meta-analysis involving 34 global jurisdictions. Comput Human Behav. 2019 Oct;99:86-100. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Király O, Potenza MN, Stein DJ, King DL, Hodgins DC, Saunders JB, et al. Preventing problematic internet use during the COVID-19 pandemic: Consensus guidance. Compr Psychiatry. 2020 Jul;100:152180. doi: 10.1016/j.comppsych.2020.152180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Národní monitoring duševního zdraví dětí. Tisková zpráva [online]. Praha: NÚDZ; 2023 [cit. 2024-02-22]. Dostupné z: https://www.nudz.cz/fileadmin/user_upload/Tiskove_zpravy/TZ-Narodni_monitoring_dusevniho_zdravi_deti-_40___vykazuje_znamky_stredni_az_tezke_deprese__30___uzkosti._Odbornici_pripravuji_preventivni_opatreni.pdf.
  29. Petrenko R, Líbal M, Matějovcová D, Mertlík A. Komparace dat z šetření rizikového chování žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze [online]. Praha: Centrum sociálních služeb; 2023 [cit. 2024-01-12]. Dostupné z: https://www.csspraha.cz/publikace.
  30. Zdraví 2030. Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 [online]. Praha: MZ ČR; 2020 [cit. 2024-02-16]. Dostupné z: https://zdravi2030.mzcr.cz/zdravi-2030-strategicky-ramec.pdf.
  31. Večeřová-Procházková A. Disociativní poruchy a možnosti psychofarmakoterapie. Psychiatr Praxi. 2013;14(2):62-5.