Hygiena 2024, 69(1):23-28 | DOI: 10.21101/hygiena.a1850

Vliv psychické zátěže na kvalitu života u sester v České republice v době pandemie covidu-19

Oľga Jarabicová1, Mária Šupínová2, Ive Volešová1, Lucie Libešová1, Izabela Witczak3, Łukasz Rypicz3
1 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta zdravotnických studií, Katedra ošetřovatelství, Ústí nad Labem, Česká republika
2 Fakulta zdravotníctva SZU so sídlom v Banskej Bystrici, Katedra ošetrovateľstva, Banská Bystrica, Slovenská republika
3 Uniwersytet Medyczny im. Piastów Śląskich we Wrocławiu, Zakład Zdrowia Publicznego, Wrocław, Polsko

Cíle: Zhodnocení úrovně psychické pracovní zátěže a kvality života u sester v České republice pomocí dostupných standardizovaných dotazníkových metod v průběhu pandemie covidu-19.

Metodika: Byla provedena průřezová epidemiologická studie, a to v době samotné pandemie v roce 2021. Bylo provedeno dotazníkové šetření u 450 sester. Byly použity dva standardizované dotazníky, a to Meisterův dotazník na subjektivní vnímání psychické zátěže a dotazník SF-36 na kvalitu života.

Výsledky: Analyzováním míry psychické zátěže se ukázalo, že jednotlivé škály psychické zátěže (přetížení, monotonie, nespecifický faktor a celková zátěž) významně (p < 0,05) a negativně (r < 0) korelují s kvalitou života v každé doméně. Nejvyšší stupeň psychické zátěže se zjistil u sester pracujících na vyčleněných odděleních a místech určených pro pacienty s covidem, pohotovostech a na jednotkách intenzivní péče.

Závěry: Pandemie covidu-19 měla negativní vliv na celkový chod zdravotnictví z hlediska nepřipravenosti na tuto situaci. Nejvíce postihla pracovníky pracující přímo s nakaženými pacienty. Je proto potřeba se v budoucnu na podobnou zátěž lépe a koordinovaně připravovat.

Klíčová slova: zátěž psychická, kvalita života, zdravotní sestry, pandemie covidu-19

Vloženo: leden 2024; Přijato: 13. březen 2024; Zveřejněno: 31. březen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jarabicová O, Šupínová M, Volešová I, Libešová L, Witczak I, Rypicz Ł. Vliv psychické zátěže na kvalitu života u sester v České republice v době pandemie covidu-19. Hygiena. 2024;69(1):23-28. doi: 10.21101/hygiena.a1850.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Abdollahi A, Taheri A, Allen KA. Perceived stress, self-compassion and job burnout in nurses: the moderating role of self-compassion. J Res Nurs. 2021 Jun;26(3):182-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Lee I, Wang HH. Perceived occupational stress and related factors in public health nurses. J Nurs Res. 2002 Dec;10(4):253-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Freshwater D, Cahill J. Care and compromise: developing a conceptual framework for work-related stress. J Res Nurs. 2010 Mar;15(2):173-83. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Raiger J. Applying a cultural lens to the concept of burnout. J Transcult Nurs. 2005 Jan; 16(1):71-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Mo Y, Deng L, Zhang L, Lang Q, Liao C, Wang N, et al. Work stress among Chinese nurses to support Wuhan in fighting against COVID-19 epidemic. J Nurs Manag. 2020 Jul;28(5):1002-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Khanal P, Devkota N, Dahal M, Paudel K, Joshi D. Mental health impacts among health workers during COVID-19 in a low resource setting: a cross-sectional survey from Nepal. Global Health. 2020 Sep 25;16(1):89. doi: 10.1186/s12992-020-00621-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Prado Kantorski L, Mandagará de Oliveira M, Alberto dos Santos Treichel C, Bakolis I, Farias Alves P, Christello Coimbra VC, et al. Mental health of nursing professionals during the COVID-19 pandemic: a cross-sectional study. Rev Saude Publica. 2022 Mar 14;56:8. doi: 10.11606/s1518-8787.2022056004122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Gurková E, Mikšová Z, Šáteková L. Missed nursing care in hospital environments during the COVID-19 pandemic. Int Nurs Rev. 2022 Jun;69(2):175-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Šupínová M, Jankovičová J, Jarabicová O, Rypicz L, Witczak, I. Factors affecting nurses' mental health during the COVID-19 pandemic. Kontakt. 2022 Sep;24(3):205-11. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Gowing JR, Walker KN, Elmer SL, Cummings EA. Disaster preparedness among health professionals and support staff: what is effective? An integrative literature review. Prehosp Disaster Med. 2017 Jun;32(3):321-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Orrù G, Marzetti F, Conversano C, Vagheggini G, Miccoli M, Ciacchini R, et al. Secondary traumatic stress and burnout in healthcare workers during COVID-19 outbreak. Int J Environ Res Public Health. 2021 Jan 5;18(1):337. doi: 10.3390/ijerph18010337. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Žídková Z. Využití dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci. Čes Prac Lék. 2002;3:69-72.
    13. Wilson RL, Carryer J, Dewing J, Rosado S, Gildberg F, Hutton A, et al. The state of the nursing profession in the International Year of the Nurse and Midwife 2020 during COVID-19: A Nursing Standpoint. Nurs Philos. 2020 Jul;21(3):e12314. doi: 10.1111/nup.12314. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Hodačová L, Šmejkalová J, Skalská H, Bendová M, Borská L, Fialová D. Hodnocení pracovní psychické zátěže u zaměstnanců různých profesí. Českosl Psychol. 2007;51(4),335-46.
    15. Aggar C, Samios C, Penman O, Whiteing N, Massey D, Rafferty R, et al. The impact of COVID-19 pandemic-related stress experienced by Australian nurses. Int J Ment Health Nurs. 2022 Feb;31(1):91-103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Obročníková A, Magurová D, Majerníková L, Kaščáková M, Harčariková M. Psychological strain between nurses. Cent Eur J Nurs Midw. 2015 Dec;6(4):352-59. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Ramdan MI, Sari WD. Work-related stress among nurses during Covid-19 pandemic and its correlation with workload, working environment, shift work and working period. Mal J Med Health Sci. 2022 Feb;18(Suppl 3):49-54.
    18. San Martin-Rodriguez L, Escalda-Hernandez P, Soto-Ruiz N, Ferraz-Torres M, Rodriguez-Matesanz I, Garcia-Vivar C. Mental health of Spanish nurses working during the COVID-19 pandemic: a cross-sectional study. Int Nurs Rev. 2022 Dec;69(4):538-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Kniffin KM, Narayanan J, Anseel F, Antonakis J, Ashford SP, Bakker AB, et al. COVID-19 and the workplace: implications, issues, and insights for future research and action. Am Psychol. 2021 Jan;76(1):63-77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Mohamadzadeh Tabrizi Z, Mohammadzadeh F, Davarinia Motlagh Quchan A, Bahri N. COVID-19 anxiety and quality of life among Iranian nurses. BMC Nurs. 2022 Jan 20;21(1):27. doi: 10.1186/s12912-021-00800-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Potas N, Koçtürk N, Toygar SA. Anxiety effects on quality of life during the COVID-19 outbreak: a parallel-serial mediation model among nurses in Turkey. Work. 2021;69(1):37-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah