Hygiena 2020, 65(3):106-114

Epidemiologické důkazy vlivu znečištění ovzduší na zdraví jako podklad pro vyhodnocení zdravotních dopadů na exponovanou populaci

Andrea Dalecká1 ,2, Barbara Hermanová1,2, Tomáš Janoš2, Petra Riedlová1,2, Vítězslav Jiřík1,2
1 Centrum epidemiologického výzkumu, Ostravská univerzita, Ostrava, Česká republika
2 Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Ostravská univerzita, Ostrava, Česká republika

Cílem tohoto článku je shrnout doposud publikované výsledky epidemiologických studií zabývajících se dopadem dlouhodobých expozic znečištěnému ovzduší na zdraví a podat ucelený přehled o metodice hodnocení zdravotních dopadů. Dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší je považována za významnou determinantu zdraví. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištění ovzduší přispívá ročně k 7,6 % předčasným úmrtím (odhad z roku 2016) a ke snížení let prožitých ve zdraví. Výsledky kohortových studií a metaanalýz poskytly řadu důkazů, které byly následně uplatněny při odhadování vztahů mezi expozicí (dávkou) a biologickým účinkem. Pro efektivní řízení rizika znečištěného ovzduší přijala Světová zdravotnická organizace ucelenou metodiku odhadů teoretických zdravotních dopadů, jejichž závěry mohou být využity při komunikaci rizik s veřejností, jakož i podklad pro tvorbu akčních plánů a priorit výzkumu na národní i mezinárodní úrovni. Potenciální zdravotní dopady jsou dle této metodiky vyjadřovány pomocí ukazatelů zátěže onemocněními - "attributable burden", jako jsou roky ztracené z důvodu předčasného úmrtí (Years of Life Lost - YLLs) nebo roky života strávené s disabilitou (Years Lived with Disability - YLDs), které vznikají jako důsledek dlouhodobé expozice polutantům ovzduší, konkrétně polétavým prachovým částicím o aerodynamickém průměru menším než 10 µm a 2,5 µm (PM10, PM2,5) a oxidu dusičitému (NO2). Tyto dopady vyjadřují podíl vlivu znečištění ovzduší na úmrtnost či nemocnost na závažná civilizační onemocnění jako jsou cerebrovaskulární onemocnění (ischemická choroba srdeční, mrtvice), zhoubný novotvar průdušnice, průdušek a plic, chronickou obstrukční plicní nemoc a další.

Klíčová slova: epidemiologie environmentální, zátěž nemocemi z životního prostředí, ovzduší - znečištění, roky života vážené disabilitou (DALYs)

Vloženo: leden 2020; Přijato: 26. červen 2020; Zveřejněno: 21. srpen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dalecká A, Hermanová B, Janoš T, Riedlová P, Jiřík V. Epidemiologické důkazy vlivu znečištění ovzduší na zdraví jako podklad pro vyhodnocení zdravotních dopadů na exponovanou populaci. Hygiena. 2020;65(3):106-114.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Patel MM, Quinn JW, Jung KH, Hoepner L, Diaz D, Perzanowski M, et al. Traffic density and stationary sources of air pollution associated with wheeze, asthma, and immunoglobulin E from birth to age 5 years among New York City children. Environ Res. 2011 Nov;111(8):1222-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Jedrychowski WA, Perera FP, Maugeri U, Majewska R, Mroz E, Flak E, et al. Long term effects of prenatal and postnatal airborne PAH exposures on ventilatory lung function of non-asthmatic preadolescent children. Prospective birth cohort study in Krakow. Sci Total Environ. 2015 Jan 1;502:502-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. World Health Organization. Health risks of air pollution in Europe - HRAPIE project [Internet]. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2013 [cited 2020 Jun 26]. Available from: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0006/238956/Health_risks_air_pollution_HRAPIE_project.pdf.
    4. Raaschou-Nielsen O, Andersen ZJ, Beelen R, Samoli E, Stafoggia M, Weinmayr G, et al. Air pollution and lung cancer incidence in 17 European cohorts: prospective analyses from the European Study of Cohorts for Air Pollution Effects (ESCAPE). Lancet Oncol. 2013 Aug;14(9):813-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Hamra GB, Guha N, Cohen A, Laden F, Raaschou-Nielsen O, Samet JM, et al. Outdoor particulate matter exposure and lung cancer: a systematic review and meta-analysis. Environ Health Perspect. 2014 Sep;122(9):906-11. Erratum in: Environ Health Perspect. 2014 Sep;122(9):A236. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Hart JE, Spiegelman D, Beelen R, Hoek G, Brunekreef B, Schouten LJ, et al. Long-term ambient residential traffic-related exposures and measurement error-adjusted risk of incident lung cancer in the Netherlands cohort study on diet and cancer. Environ Health Perspect. 2015 Sep;123(9):860-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Silverman DT, Samanic CM, Lubin JH, Blair AE, Stewart PA, Vermeulen R, et al. The Diesel Exhaust in Miners study: a nested case-control study of lung cancer and diesel exhaust. J Natl Cancer Inst. 2012 Jun 6;104(11):855-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Armstrong BG, Gibbs G. Exposure-response relationship between lung cancer and polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs). Occup Environ Med. 2009 Nov;66(11):740-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. EPA. Toxicological review of benzo(a)pyrene. Washington, DC: U.S. Environmental Protection Agency; 2017.
    10. IARC. Outdoor air pollution. IARC Monographs on the evaluation of carcinogenic risks to humans. Volume 109. Geneva: WHO Press; 2016.
    11. Guerreiro CBB, Horálek J, de Leeuw F, Couvidat F. Benzo(a)pyrene in Europe: ambient air concentrations, population exposure and health effects. Environ Pollut. 2016 Jul;214:657-67. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Widziewicz K, Rogula-Kozłowska W, Majewski G. Lung cancer risk associated with exposure to benzo(a)pyrene in Polish agglomerations, cities, and other areas. Int J Environ Res. 2017 Nov;11:685-93. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Jiřík V, Dalecká A, Vašendová V, Janoutová J, Janout V. How serious are health impacts in one of the most polluted regions of Central Europe? Rev Environ Health. 2017 Mar 1;32(1-2):177-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Turner MC, Krewski D, Diver WR, Pope CA 3rd, Burnett RT, Jerrett M, et al. Ambient air pollution and cancer mortality in the Cancer Prevention Study II. Environ Health Perspect. 2017 Aug 21;125(8):087013. doi: 10.1289/EHP1249. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Pedersen M, Stafoggia M, Weinmayr G, Andersen ZJ, Galassi C, Sommar J, et al. Is there an association between ambient air pollution and bladder cancer incidence? Analysis of 15 European cohorts. Eur Urol Focus. 2018 Jan;4(1):113-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Castaño-Vinyals G, Cantor KP, Malats N, Tardon A, Garcia-Closas R, Serra C, et al. Air pollution and risk of urinary bladder cancer in a case-control study in Spain. Occup Environ Med. 2008 Jan;65(1):56-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Villeneuve PJ, Goldberg MS, Crouse DL, To T, Weichenthal S, Wall C, et al. Residential exposure to fine particulate matter air pollution and incident breast cancer in a cohort of Canadian women, Environ Epidemiol. 2018 Sep;2(3):e021. doi: 10.1097/EE9.0000000000000021. Přejít k původnímu zdroji...
    18. White AJ, Bradshaw PT, Hamra GB. Air pollution and breast cancer: a review. Curr Epidemiol Rep. 2018 Jun;5(2):92-100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Schmidt CW. Air pollution and breast cancer in postmenopausal women: evidence across cohorts. Environ Health Perspect. 2018 Mar 27;126(3):034001. doi: 10.1289/EHP3200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. White AJ, Keller JP, Zhao S, Kaufman JD, Sandler DP. Air pollution, clustering of particulate matter components and breast cancer. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev. 2019 Mar;28(3):624-5. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Hüls A, Krämer U, Herder C, Fehsel K, Luckhaus C, Stolz S, et al. Genetic susceptibility for air pollution-induced airway inflammation in the SALIA study. Environ Res. 2017 Jan;152:43-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Kim KN, Kim JH, Jung K, Hong YC. Associations of air pollution exposure with blood pressure and heart rate variability are modified by oxidative stress genes: a repeated-measures panel among elderly urban residents. Environ Health. 2016 Mar 25;15:47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Cascio WE. Proposed pathophysiologic framework to explain some excess cardiovascular death associated with ambient air particle pollution: insights for public health translation. Biochim Biophys Acta. 2016 Dec;1860(12):2869-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Mordukhovich I, Coull B, Kloog I, Koutrakis P, Vokonas P, Schwartz J. Exposure to sub-chronic and long-term particulate air pollution and heart rate variability in an elderly cohort: the Normative Aging Study. Environ Health. 2015 Nov 6;14:87. doi: 10.1186/s12940-015-0074-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Lepeule J, Laden F, Dockery D, Schwartz J. Chronic exposure to fine particles and mortality: an extended follow-up of the Harvard Six Cities study from 1974 to 2009. Environ Health Perspect. 2012 Jul;120(7):965-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Gan WQ, Koehoorn M, Davies HW, Demers PA, Tamburic L, Brauer M. Long-term exposure to traffic-related air pollution and the risk of coronary heart disease hospitalization and mortality. Environ Health Perspect. 2011 Apr;119(4):501-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Newell K, Kartsonaki C, Lam KBH, Kurmi O. Cardiorespiratory health effects of gaseous ambient air pollution exposure in low and middle income countries: a systematic review and meta-analysis. Environ Health. 2018 Apr 18;17(1):41. doi: 10.1186/s12940-018-0380-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Zhang P, Dong G, Sun B, Zhang L, Chen X, Ma N, et al. Long-term exposure to ambient air pollution and mortality due to cardiovascular disease and cerebrovascular disease in Shenyang, China. PLoS One. 2011;6(6):e20827. doi: 10.1371/journal.pone.0020827. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Stafoggia M, Cesaroni G, Peters A, Andersen ZJ, Badaloni C, Beelen R, et al. Long-term exposure to ambient air pollution and incidence of cerebrovascular events: results from 11 European cohorts within the ESCAPE project. Environ Health Perspect. 2014 Sep;122(9):919-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Miller KA, Siscovick DS, Sheppard L, Shepherd K, Sullivan JH, Anderson GL, et al. Long-term exposure to air pollution and incidence of cardiovascular events in women. N Engl J Med. 2007 Feb 1;356(5):447-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Downward GS, van Nunen EJHM, Kerckhoffs J, Vineis P, Brunekreef B, Boer JMA, et al. Long-Term exposure to ultrafine particles and incidence of cardiovascular and cerebrovascular disease in a prospective study of a Dutch cohort. Environ Health Perspect. 2018 Dec;126(12):127007. doi: 10.1289/EHP3047. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. DeVries R, Kriebel D, Sama S. Outdoor air pollution and COPD-related emergency department visits, hospital admissions, and mortality: a meta-analysis. COPD. 2017 Feb;14(1):113-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Ghanbari Ghozikali M, Heibati B, Naddafi K, Kloog I, Oliveri Conti G, Polosa R, et al. Evaluation of Chronic Obstructive Pulmonary Disease (COPD) attributed to atmospheric O3, NO2, and SO2 using Air Q Model (2011-2012 year). Environ Res. 2016 Jan;144(Pt A):99-105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Schikowski T, Mills IC, Anderson HR, Cohen A, Hansell A, Kauffmann F, et al. Ambient air pollution: a cause of COPD? Eur Respir J. 2014 Jan;43(1):250-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Schikowski T, Adam M, Marcon A, Cai Y, Vierkötter A, Carsin AE, et al. Association of ambient air pollution with the prevalence and incidence of COPD. Eur Respir J. 2014 Sep;44(3):614-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Atkinson RW, Carey IM, Kent AJ, van Staa TP, Anderson HR, Cook DG. Long-term exposure to outdoor air pollution and the incidence of chronic obstructive pulmonary disease in a national English cohort. Occup Environ Med. 2015 Jan;72(1):42-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Pujades-Rodríguez M, McKeever T, Lewis S, Whyatt D, Britton J, Venn A. Effect of traffic pollution on respiratory and allergic disease in adults: cross-sectional and longitudinal analyses. BMC Pulm Med. 2009 Aug 24;9:42. doi: 10.1186/1471-2466-9-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Fisher JA, Puett RC, Hart JE, Camargo CA Jr, Varraso R, Yanosky JD, et al. Particulate matter exposures and adult-onset asthma and COPD in the Nurses' Health Study. Eur Respir J. 2016 Sep;48(3):921-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Andersen ZJ, Hvidberg M, Jensen SS, Ketzel M, Loft S, Sørensen M, et al. Chronic obstructive pulmonary disease and long-term exposure to traffic-related air pollution: a cohort study. Am J Respir Crit Care Med. 2011 Feb 15;183(4):455-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Lindgren A, Stroh E, Montnémery P, Nihlén U, Jakobsson K, Axmon A. Traffic-related air pollution associated with prevalence of asthma and COPD/chronic bronchitis. A cross-sectional study in Southern Sweden. Int J Health Geogr. 2009 Jan 20;8:2. doi: 10.1186/1476-072X-8-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. U.S. EPA. Integrated Science Assessment (ISA) For Particulate Matter (Final Report, Dec 2009) [Internet]. Washington, DC: U.S. Environmental Protection Agency; 2009 [cited 2020 Jun 26]. EPA/600/R-08/139F. Available from: https://cfpub.epa.gov/ncea/risk/recordisplay.cfm?deid=216546.
    42. World Health Organization. Air quality guidelines - global update 2005 [Internet]. Copenhagen: WHO Regional Offi ce for Europe; 2006 [cited 2020 Jun 26]. Available from: http://www.who.int/phe/health_topics/outdoorair/outdoorair_aqg/en/.
    43. GBD 2015 Risk Factors Collaborators. Global, regional, and national comparative risk assessment of 79 behavioural, environmental and occupational, and metabolic risks or clusters of risks, 1990-2015: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2015. Lancet. 2016 Oct 8;388(10053):1659-724.
    44. Murray CJ. Quantifying the burden of disease: the technical basis for disability-adjusted life years. Bull World Health Organ. 1994;72(3):429-45. Přejít na PubMed...
    45. Ostro B. Outdoor air pollution: assessing the environmental burden of disease at national and local levels. Geneva: WHO; 2004.
    46. World Health Organization. Burden of disease from ambient air pollution for 2016: description of method. Geneva: WHO; 2018.
    47. World Health Organization. Review of evidence on health aspects of air pollution - REVIHAAP Project: Technical Report. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2013.
    48. World Health Organization. WHO methods and data sources for global burden of disease estimates 2000-2016. Geneva: WHO; 2018.
    49. Mathers CD, Vos T, Lopez AD, Salomon J, Ezzati M, editors. National burden of disease studies: apractical guide. Edition 2.0. Geneva: WHO; 2001.
    50. Mathers CD, Ho J. WHO methods and data sources for global burden of disease estimates 2000-2015. Geneve: WHO; 2017. Přejít k původnímu zdroji...
    51. World Health Organization. Ambient air pollution: a global assessment of exposure and burden of disease. Geneva: WHO; 2016. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Cohen AJ, Brauer M, Burnett R, Anderson HR, Frostad J, Estep K, et al. Estimates and 25-year trends of the global burden of disease attributable to ambient air pollution: an analysis of data from the Global Burden of Diseases Study 2015. Lancet. 2017 May 13;389(10082):1907-18. Erratum in: Lancet. 2017 Jun 17;389(10087):e15. Erratum in: Lancet. 2018 Apr 21;391(10130):1576. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Murray CJ, Acharya M. Age weights and discounting in health gaps reconsidered. In: Murray CJ, Salomon JA, Mathers CD, Lopez AD, editors. Summary measures of population health: concepts, ethics, measurement and applications. Geneva: World Health Organization; 2002. p. 678-84.
    54. World Health Organization. World health statistics 2016: monitoring health for the SDGs. Geneva: WHO; 2016.
    55. Niu Y, Chen R, Kan H. Air pollution, disease burden, and health economic loss in China. Adv Exp Med Biol. 2017;1017:233-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Dimovska M, Mladenovska R. Losing years of human life in heavy polluted cities in Macedonia. Open Access Maced J Med Sci. 2019 Feb 6;7(3):428-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Etchie TO, Sivanesan S, Adewuyi GO, Krishnamurthi K, Rao PS, Etchie AT, et al. The health burden and economic costs averted by ambient PM2.5 pollution reductions in Nagpur, India. Environ Int. 2017 May;102:145-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Kříž J. Prevence a ekonomika. Hygiena. 2011;56(3):89-94. Přejít k původnímu zdroji...
    59. Boovarahan SR, Kurian GA. Mitochondrial dysfunction: a key player in the pathogenesis of cardiovascular diseases linked to air pollution. Rev Environ Health. 2018 Jun 27;33(2):111-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Martens DS, Nawrot TS. Ageing at the level of telomeres in association to residential landscape and air pollution at home and work: a review of the current evidence. Toxicol Lett. 2018 Dec 1;298:42-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    61. Tumolo MR, Panico A, De Donno A, Mincarone P, Leo CG, Guarino R, et al. The expression of microRNAs and exposure to environmental contaminants related to human health: a review. Int J Environ Health Res. 2020 May 12:1-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Lewtas J. Air pollution combustion emissions: characterization of causative agents and mechanisms associated with cancer, reproductive, and cardiovascular effects. Mutat Res. 2007 Nov-Dec;636(1-3):95-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. Martens DS, Cox B, Janssen BG, Clemente DBP, Gasparrini A, Vanpoucke C, et al. Prenatal air pollution and newborns' predisposition to accelerated biological aging. JAMA Pediatr. 2017 Dec 1;171(12):1160-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah