Hygiena 2018, 63(4):129-134 | DOI: 10.21101/hygiena.a1704

Subjektivní hodnocení vlastního zdraví studenty vybraných vysokých škol

Kristina Somerlíková, Jakub Salaba
Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Ústav regionální a podnikové ekonomiky, Brno, Česká republika

Zdravá populace znamená zdravou pracovní sílu, a proto je potřeba věnovat vysokou pozornost vývoji zdravotního stavu obyvatelstva a následně reagovat na zjištěné skutečnosti. Subjektivní hodnocení zdraví se odvíjí od přístupu k životu či aktuální psychické a fyzické pohody. Cílem dotazníkového šetření bylo mimo jiné zjistit aktuální zdravotní stav studentů vybraných vysokých škol. Respondenti považují svůj zdravotní stav za dobrý nebo velmi dobrý v 83 % případů, pouze necelá 2 % studentů vnímá svůj zdravotní stav jako špatný či velmi špatný. Studenti se nejčastěji potýkají se zdravotními potížemi vyplývajícími z nesprávného životního stylu jako je bolest hlavy, bolesti zad a krční páteře a některými psychickými problémy. Jedním z nejzávažnějších rizik moderní doby je nadváha a obezita, optimální váhu mělo 71 % dotázaných mužů a 73 % žen. Nadváha (BMI 25-29,9) byla vypočtena z udané tělesné hmotnosti a výšky u 25 % mužů a 15 % žen, 1,71 % mužů a 2,87 % žen bylo zařazeno do kategorie obézní.

Klíčová slova: zdravotní stav, studenti, životní styl, nadváha, dotazníkové šetření

Vloženo: září 2018; Přijato: 18. listopad 2018; Zveřejněno: 30. listopad 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Somerlíková K, Salaba J. Subjektivní hodnocení vlastního zdraví studenty vybraných vysokých škol. Hygiena. 2018;63(4):129-134. doi: 10.21101/hygiena.a1704.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Schofield T. A sociological approach to health determinants. Cambridge: Cambridge University Press; 2015. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Holčík J. Úvod do studia zdravotního stavu populace. Brno: Masarykova univerzita; 1996.
    3. Rybář R. Filozofie zdraví jako výchova ke zdravému životu. In: Škola a zdraví pro 21. století, 2010: příspěvky k výchově ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita; 2010. s. 13-20.
    4. Kuzníková I. Psychosociální aspekty zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita; 2013.
    5. Li Q. Šinrin-joku: japonské umění lesní terapie: jak vám stromy pomohou najít zdraví a štěstí. Praha: Euromedia; 2018.
    6. Čeledová L, Čevela R. Výchova ke zdraví. Praha: Grada; 2010.
    7. Nutbeam D. Health promotion glossary. Health Promot. 1998;13(4):349-64. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky; 2014.
    9. Nováková I. Zdravotní nauka: učebnice pro obor sociální činnost. Praha: Grada; 2012.
    10. Wilkinson R, Marmot MG, editors. The solid facts: social determinants of health. 2nd ed. Copenhagen: World Health Organization; 2003.
    11. Somerlíková K, Hübelová D. Význam sledování zdravotního stavu populace pro rozvoj regionu - vybrané determinanty zdraví studentů VŠ. In: Klímová V, Žítek V, editoři. XIX. Kolokvium o regionálních vědách: sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita; 2016. s. 513-21. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Hübelová D, Somerlíková K, Pitrmucová P, Salaba J. Zdraví a zdravotní stav jako faktor regionálního rozvoje: výzkumná sonda (sebe)hodnocení zdraví a životního stylu vysokoškoláků. In: Region v rozvoji společnosti 2016: sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně; 2016. s. 298-305 [cit. 2017-08-15]. Dostupné z: http://www.icabr.com/respo/RESPO_2016.pdf.
    13. Eurostat Body Mass Index [online]. Brussels: European Commission [cit. 2017 Apr15]. Available from: http://ec.europa.eu/ eurostat/web/gdp-and-beyond/quality-of-life/body-mass-index.
    14. Holub M, Suchomelová M, Švehlová K. Srovnání invalidizace v ČR a v některých evropských zemích. Praha: VÚPSV; 2015.
    15. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky [online]. Praha: ÚZIS ČR; 2016 [cit. 2017-08-07 Jul 8]. Daňková S. EHIS - Základní výsledky šetření. Dostupné z: https://www.uzis.cz/rychle-informace/ehis-2014-zakladni-vysledky-setreni.
    16. Český statistický úřad [online]. Praha: ČSÚ; 2017 [cit. 2017-24-06]. Příjmy a životní podmínky domácností - 2016. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-2016.
    17. Zykmundová E. Jak hodnotíme své zdraví. Statistika & My. 2013;3(4):34-8.
    18. Vychová H, Mertl J. Vazby vzdělání a zdraví v kontextu ekonomického rozvoje. Politická ekonomie. 2009;57(1):58-77. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Daňková Š, Holub J, Láchová J. Evropské výběrové šetření o zdraví v České republice EHIS 2008. Praha: ÚZIS ČR; 2011.
    20. Kunzová Š, Hrubá D. Chování a zdraví I: životní styl a komplexní choroby. Hygiena. 2013;58(1):23-8. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Svačina Š, Bretšnajdrová A. Jak na obezitu a její komplikace. Praha: Grada; 2008.
    22. Npr.org [online]. Washington, DC: National Public Radio; 2012 [cited 2018 Jan 20]. Neighmond P. Why women suffer more migraines then men. Available from: https://www.npr.org/sections/health-shots/2012/04/16/150525391/why-women-suffer-more-migraines-than-men?t=1542367924742.
    23. Státní zdravotní ústav [online]. Praha: SZÚ; 2016 [cit. 2017-10-02]. Evropský průzkum zdravotního stavu - EHES. Dostupné z: http://www.szu.cz/ehes.

    Zpět na obsah