Hygiena 2018, 63(3):84-88 | DOI: 10.21101/hygiena.a1624

Aktuální výsledky biomonitoringu - jodurie u české populace

Lenka Hanzlíková1, Lenka Sochorová1, Lucie Kašparová1, Alena Fialová1,2, Růžena Kubínová1, Milena Černá1,2
1 Státní zdravotní ústav, Praha, Česká republika
2 Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Praha, Česká republika

Jód patří mezi esenciální prvky a jeho nedostatek má významné zdravotní důsledky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je ukazatelem dostatečné saturace organismu koncentrace jódu v moči v rozsahu 100-199 µg/l; mediánové hodnoty od 100 do 299 μg/l jsou pokládány za vyhovující a charakterizují populaci bez jódového deficitu. V rámci biologického monitoringu byla hladina jódu v moči sledována v roce 2015 u dospělé populace (dárci krve, N = 234) a v roce 2016 u dětské populace (5 a 9 let, N = 400). Výsledky u dospělé populace ukázaly optimální zásobení jódem (100-199 µg/l) u 42 % osob. Hodnoty nižší než 100 μg/l značí nedostatečnou saturaci; pod touto hladinou bylo 34 % osob. Mediánová koncentrace jodurie u dospělé populace činila 129 µg/l. Hodnoty jodurie u sledované skupiny dětí upozornily na problém spíše nadměrné saturace. Střední hodnota (medián) jodurie činila 248 µg/l. Optimální obsah jódu v moči byl zjištěn pouze u 25 % dětí. Nadměrné hodnoty jodurie (nad 300 µg/l) mělo 34 % dětí a pouze 7 % dětí bylo zásobeno jódem nedostatečně. Saturaci české populace jódem je proto nezbytné sledovat i nadále a to nejen z hlediska nedostatku, ale i nadměrného příjmu jódu.

Klíčová slova: jód - deficit, jodurie, biologický monitoring, Česká republika

Zveřejněno: 30. září 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hanzlíková L, Sochorová L, Kašparová L, Fialová A, Kubínová R, Černá M. Aktuální výsledky biomonitoringu - jodurie u české populace. Hygiena. 2018;63(3):84-88. doi: 10.21101/hygiena.a1624.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Zamrazil V, Čeřovská J. Jod a štítná žláza. Optimální přívod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Praha: Mladá fronta; 2014.
    2. Chung HR. Iodine and thyroid function. Ann Pediatr Endocrinol Metab. 2014 Mar;19(1):8-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Ruprich J a kol. Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2014: Systém vzorkování potravin reprezentujících obvyklou dietu populace, hodnocení přívodu vybraných nutrientů a cílený monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin. Odborná zpráva za rok 2014. Praha: Státní zdravotní ústav; 2015.
    4. Křížová Z, Trávníček J, Vítková L, Richterová J, Staňková M. Obsah jodu v moči studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity. Hygiena. 2015;60(1):10-3. Přejít k původnímu zdroji...
    5. World Health Organization. Assessment of iodine deficiency disorders and monitoring their elimination: a guide for programme managers. 3rd ed. Geneva: WHO; 2007.
    6. Zamrazil V. Rizika nadměrného přívodu jódu. In: Ryšavá L, Žoltá M, editoři. X. konference u příležitosti Dne jódu: zásobení jódem jako prevence tyreopatií a zdroje dietární expozice: sborník; 15.5.2013; České Budějovice. Praha: Státní zdravotní ústav; 2013. p. 10-2.
    7. Zimmermann MB, Jooste PL, Pandav CS. Iodine-deficiency disorders. Lancet. 2008 Oct 4;372(9645):1251-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Ryšavá L, Kašparová L, Křížová T, Lisníková P. Jodurie těhotných žen a 3letých dětí z 6 oblastí v ČR v r. 2014-2015. In: Ryšavá L, Žoltá M, editoři. XI. konference u příležitosti Dne jódu a 20ti let MKJD: zásobení jódem jako prevence tyreopatií: sborník; 4.4.2016; Praha. Praha: Státní zdravotní ústav; 2016. p. 12-6.
    9. World Health Organization. Biological monitoring of chemical exposure in the workplace: guidelines. Volume 1. Geneva: WHO; 1996.
    10. Černá M, Krsková A. Biomonitoring - význam a použití pro hodnocení expozice populace chemickým (toxickým) látkám z prostředí. Prakt Lék. 2010;90(8):474-9.
    11. Zamrazil V. Saturace jodem v České republice a ve světě - nedostatky a perspektivy. Kardiol Rev Int Med. 2015;17(2):167-71.
    12. Nejedlá M. Prevence jódového deficitu v České republice. Hygiena. 2018;63(1):25-7. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Čeřovská J, Bílek R, Zamrazilová H, Hoskovcová P, Vosátková M. Změny v zásobení jodem české dospělé populace po eradikaci jodového deficitu a jejich příčiny. Randomizovaná studie dospělé populace dvou regionů České republiky s odstupem 5 let. Vnitř Lék. 2006;52(10):858-63. Přejít na PubMed...
    14. Kotrbová K, Kastnerová M. Současný stav zásobení jódem u české populace. Kontakt Biomedicína. 2007;9:172-8. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Beneš B, Černá M, Batáriová A, Šmíd J. Monitorování zdravotního stavu populace ve vztahu k prostředí: jodurie u české populace v období 1995-2000. Hygiena. 2002;47(3):157-61.
    16. Ruprich J a kol. Jód [Internet]. Brno: SZÚ; 2015 [cit. 2018-07-31]. Zpráva MZSO, Projekt IV, rok 2014. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/monitor/tds14c/6J%C3%B3d15.pdf.
    17. Gunnarsdottir I, Gunnarsdottir BE, Steingrimsdottir L, Maage A, Johannesson AJ, Thorsdottir I. Iodine status of adolescent girls in a population changing from high to lower fish consumption. Eur J Clin Nutr. 2010 Sep;64(9):958-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Johner SA, Thamm M, Schmitz R, Remer T. Examination of iodine status in the German population: an example for methodological pitfalls of the current approach of iodine status assessment. Eur J Nutr. 2016 Apr;55(3):1275-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Haldimann M, Bochud M, Burnier M, Paccaud F, Dudler V. Prevalence of iodine inadequacy in Switzerland assessed by the estimated average requirement cut-point method in relation to the impact of iodized salt. Public Health Nutr. 2015 Jun;18(8):1333-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Nyström HF, Brantsæter AL, Erlund I, Gunnarsdottir I, Hulthén L, Laurberg P, et al. Iodine status in the Nordic countries - past and present. Food Nutr Res. 2016 Jun 8;60:31969. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah