Hygiena 2018, 63(1):25-27 | DOI: 10.21101/hygiena.a1582

Prevence jódového deficitu v České republice

Marie Nejedlá
Státní zdravotní ústav, Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu, Praha

Česká republika má nedostatek jódu z přírodních zdrojů a zdravotní důsledky deficitu se zde vyskytovaly odedávna. V polovině 20. století se začala sůl jódovat, problém se pokládal za vyřešený a zájem o problematiku jódu upadal. Alarmující výsledky šetření Endokrinologického ústavu z první poloviny 90. let ukázaly u 50 % dospělých mírný deficit, vážnější u 12 % mužů a 21 % žen a u 7 % chlapců a 10 % dívek. V roce 1995 byla proto založena Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu, dobrovolné, neformální společenství odborníků z medicíny a zástupců resortů, vládních úřadů, nevládních organizací a průmyslu potravin a léčiv. Komise řídila všechny aktivity ke zvýšení saturace obyvatelstva jódem (mj. jód v jódované soli byl zvýšen na 27 ± 7 mg/kg) a monitorovala efekt saturace v populaci prostřednictvím šetření jodurie a spotřebních studií. Už v roce 2002 bylo možno konstatovat, že jódový deficit je odstraněn. Během dvou dekád potom saturace jódem mírně stoupala do pásma optima až mírně zvýšené saturace s mediány hladin jódu v moči 150-300 µg/l. Uplatnil se živý zájem veřejnosti o jód, rozšíření jódované soli do průmyslové výroby potravin a zvyšování koncentrace jódu v mléce. Komise proto utlumila propagační kampaně a vyvinula úsilí ke snížení jódové suplementace krmiv pro dojnice. Hladiny jódu v mléce se začaly snižovat. Ve výsledcích posledních populačních šetření je patrné postupné snižování jódu v moči. K dosažení optimálního jódového statusu obyvatelstva je ještě třeba odstranit dosud existující nedostatečnou saturaci jódem u významného procenta těhotných žen.

Klíčová slova: jód - deficit, prevence jódového deficitu

Zveřejněno: 30. duben 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Nejedlá M. Prevence jódového deficitu v České republice. Hygiena. 2018;63(1):25-27. doi: 10.21101/hygiena.a1582.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Kříž J. Jódový deficit; české a zahraniční poznatky a zkušenosti. Prakt Lék. 2003;83(10):575-9.
    2. Zamrazil V, Bednář, J. Čeřovská J. Stav zásobení jódem a výskyt tyreopatií v naší populaci. Vnitř Lék. 1992;38(9):837-44. Přejít na PubMed...
    3. Anderson M, Takkouche B, Egli I, Allen H E, Benoitte de B. Current global iodine status and progress over the last decade towards the elimination of iodine deficiency. Bull World Health Organ. 2005 Jul;83(7):518-25. Přejít na PubMed...
    4. Šimečková A, Zamrazil V, Čeřovská J, Kvíčala J, Bílek R. Status of magnesium, selenium and iodine saturation in the population of seven regions in the Czech Republic. Cent Eur J Public Health. 1999 Nov;7(4):176-81.
    5. Beneš V, Černá M, Šmíd J. Hladina jódu v moči české populace v období 1995 - 2000. In: 6. konference Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva - sborník: 2.- 4.10. 2001; Milovy. Praha: Státní zdravotní ústav; 2001. s. 9.
    6. Zamrazil V. Stav zásobení jódem v ČR v r. 2002. In: VI. konference Prevence jódového deficitu: 27.2. 2003; Praha. Praha: Státní zdravotní ústav; 2003.
    7. Norouzian MA. Iodine in raw and pasteurized milk of dairy cows fed different amounts of potassium iodide. Biol Trace Elem Res. 2011 Feb;139(2):160-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Trávníček J, Herzig I, Kursa J, Kroupová V, Navratilova M. Iodine content in raw milk. Veterinar Med. 2006;51(9):448-53. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Ryšavá L. Prevence jódového deficitu v ČR, historie a současný stav [Internet]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2016 [cit. 15. března 2018]. Available from: Slideplayer.cz/slide/11310013.
    10. Řehůřková I, Kavřík R, Dofková M, Nevrlá J, Blahová J a kol. Dietární expozice jódu populace ČR a nejdůležitější dietární zdroje [Internet]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2016 [cit. 15. března 2018]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/JOD/2016/rehurkova_dietarni_expozice.pdf.
    11. Hníková O, Vinohradská H, Dejmek P, Al Taji E. Zkušenosti z monitorování jódového zásobení novorozenecké populace v České republice [Internet]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2016 [cit. 15. března 2018]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/JOD/2016/hnikova_minitorovani.pdf.
    12. Bílek R, Kaňová N, Mindžáková V, Neumann D, Jiskra J, Ryšavá L a kol. Zásobení jodem u těhotných žen v České republice. Vnitř Lék. 2016;62(Suppl 3):10-6.
    13. Leung AM, Pearce EN, Braverman LE. Iodine nutrition in pregnancy and lactation. Endocrinol Metab Clin North Am. 2011 Dec;40(4):765-77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Bath SC. The challenges of harmonizing the iodine supply across Europe. Lancet Diabetes Endocrinol. 2017 Jun;5(6):411-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Lindorfer H, Krebs M, Kautzky-Willer A, Bancher-Todesca D, Sager M, Gessl A. Iodine deficiency in pregnant women in Austria. Eur J Clin Nutr. 2015 Mar;69(3):349-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah