Hygiena 2008, 53(4):135-140

Úloha rodiny pro vývoj vybraných postojů ke kouření a kuřácké chování dětí

Drahoslava Hrubá1, Iva Žaloudíková2
1 Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta MU, Brno
2 Katedra psychologie, Pedagogická fakulta MU, Brno

Komplex chování označované jako "životní styl" ovlivňují významně postoje k jednotlivým jeho komponentám. V nejútlejším dětském věku má určující význam pro vývoj postojů rodina. Čím více sociálních subjektů kolem ovlivňované cílové populace má stejné postoje, podle nichž se také chová, tím je vyšší předpoklad úspěšného výsledku intervence na vývoj chování. Na těchto obecných principech je založen výchovně vzdělávací program "Normální je nekouřit", určený pro žáky prvního stupně základních škol a jejich rodiče.
Při hodnocení programu byly mimo jiné zjišťovány rozdíly u dětí z kuřáckých a nekuřáckých rodin. Děti uváděly, zda jsou vystaveny vlivu kouřících příbuzných (rodičů, prarodičů a dalších), zda už zkoušely kouřit, pily alkoholický nápoj a zda uvažují o kouření v budoucnosti. Údaje byly porovnávány ve dvou skupinách dětí s různou expozicí kouření v rodinách pomocí χ2 testu ve statistickém programu EPI INFO. Rodiče dětí byli tázáni, zda fakta o zdravém způsobu života (zejména z oblasti výživy, ochrany před pasivním kouřením apod.), která děti z programu získávají, se dostanou až do rodinného prostředí a zda jsou akceptována. Studie potvrdila, že většina dětí mladšího školního věku (75 %) je vystavena vlivu kouřících rodičů a příbuzných, s nimiž jsou děti v častém kontaktu. Kuřácká rodina významně usnadňuje přístup dětí ke kuřivu, oslabuje negativní postoje dětí ke kouření jako k nenormálnímu chování a přispívá k časnému experimentování dětí s cigaretami a alkoholem. Rozporné výpovědi rodičů na otázky podobného charakteru svědčí o podceňování rizikovosti kouření. Rodiče rovněž chybují ve znalostech základních principů zdravého výživového chování. Tyto okolnosti snižují výsledky výchovně-vzdělávacího úsilí školy.

Klíčová slova: kouření, děti, rodina, intervence

Zveřejněno: 1. prosinec 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hrubá D, Žaloudíková I. Úloha rodiny pro vývoj vybraných postojů ke kouření a kuřácké chování dětí. Hygiena. 2008;53(4):135-140.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Andrews JA, Peterson M. The development of social images of substance users in children: a Guttman unidimensional scaling approach. J Subst Use. 2006;11(5):305-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Andrews JA, Hampson SE, Barckley M, Gerrard M, Gibbons FX. The effect of early cognitions on cigarette and alcohol use during adolescence. Psychol Addict Behav. 2008 Mar;22(1):96-106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Avenevoli S, Merikangas KR. Familial influences on adolescent smoking. Addiction. 2003 May;98 Suppl 1:1-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Bauer UE, Johnson TM, Hopkins RS, Brooks RG. Changes in youth cigarette use and intentions following implementation of a tobacco control program: findings from the Florida Youth Tobacco Survey, 1998-2000. JAMA. 2000 Aug 9;284(6):723-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Brennan PA, Grekin ER, Mednick SA. Maternal smoking during pregnancy and adult male criminal outcomes. Arch Gen Psychiatry. 1999 Mar;56(3):215-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Brook JS, Brook DW, Zhang C, Cohen P. Tobacco use and health in young adulthood. J Genet Psychol. 2004 Sep;165(3):310-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Čáp J, Mareš J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál; 2001.
  8. Den Exter Blokland EA, Engels RC, Hale WW 3rd, Meeus W, Willemsen MC. Lifetime parental smoking history and cessation and early adolescent smoking behavior. Prev Med. 2004 Mar;38(3):359-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Fagan P, Brook JS, Rubenstone E, Zhang C. Parental occupation, education, and smoking as predictors of offspring tobacco use in adulthood: a longitudinal study. Addict Behav. 2005 Mar;30(3):517-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Farkas AJ, Gilpin EA, White MM, Pierce JP. Association between household and workplace smoking restrictions and adolescent smoking. JAMA. 2000 Aug 9;284(6):717-22. Přejít na PubMed...
  11. Fidler JA, West R, van Jaarsveld CH, Jarvis MJ, Wardle J. Smoking status of step-parents as a risk factor for smoking in adolescence. Addiction. 2008 Mar;103(3):496-501. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Gibbons FX, Gerrard M. Predicting young adults'health risk behavior. J Pers Soc Psychol. 1995 Sep;69(3):505-17. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Glantz SA, Mandel LL. Since school-based tobacco prevention programs do not work, what should we do? J Adolesc Health. 2005 Mar;36(3):157-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Hellström-Lindahl E, Nordberg A. Smoking during pregnancy: a way to transfer the addiction to the next generation? Respiration. 2002;69(4):289-93. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Chassin L, Presson CC, Sherman SJ, Edwards DA. The natural history of cigarette smoking: predicting young-adult smoking outcomes from adolescent smoking patterns. Health Psychol. 1990;9(6):701-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Choi WS, Pierce JP, Gilpin EA, Farkas AJ, Berry CC. Which adolescent experimenters progress to established smoking in the United States. Am J Prev Med. 1997 Sep-Oct;13(5):385-91. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Chuang YC, Ennett ST, Bauman KE, Foshee VA. Neighborhood influences on adolescent cigarette and alcohol use: mediating effects through parent and peer behaviors. J Health Soc Behav. 2005 Jun;46(2):187-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Jackson C, Henriksen L, Dickinson D, Messer L, Robertson SB. A longitudinal study predicting patterns of cigarette smoking in late childhood. Health Educ Behav. 1998Aug;25(4):436-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Lewit EM, Hyland A, Kerrebrock N, Cummings KM. Price, public policy, and smoking in young people. Tob Control. 1997;6 Suppl 2:S17-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Li MD, Cheng R, Ma JZ, Swan GE. A meta-analysis of estimated genetic and environmental effects on smoking behavior in male and female adult twins. Addiction. 2003 Jan;98(1):23-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Matoušek O, Kroftová A. Mládež a delikvence. Praha: Portál; 1998.
  22. Paul SL, Blizzard L, Patton GC, Dwyer T, Venn A. Parental smoking and smoking experimentation in childhood increase the risk of being a smoker 20 years later: the Childhood Determinants of Adult Health Study. Addiction. 2008 May;103(5):846-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Roberts KH, Munafň MR, Rodriguez D, Drury M, Murphy MF, Neale RE, et al. Longitudinal analysis of the effect of prenatal nicotine exposure on subsequent smoking behavior of offspring. Nicotine Tob Res. 2005 Oct;7(5):801-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Řezáč J. Sociální psychologie. Brno: Paido; 1998.
  25. Vink JM, Willemsen G, Boomsma DI. The association of current smoking behavior with the smoking behavior of parents, siblings, friends and spouses. Addiction. 2003 Jul;98(7):923-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Výrost J. Sociálno-psychologický výskum postojov. Bratislava: Veda; 1989.
  27. Wakefield M, Kloska DD, O'Malley PM, Johnston LD, Chaloupka F, Pierce J et al. The role of smoking intentions in predicting future smoking among youth: findings from Monitoring the Future data. Addiction. 2004 Jul;99(7):914-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Žaloudíková I, Hrubá D. Výchovně-vzdělávací preventivní program pro mladší školní věk "Normální je nekouřit". Pedagogika. 2006;56(3):246-56.