Hygiena 2008, 53(2):48-52

Trendy v kuřáctví dětí a dospívajících v České republice v období 1994 až 2006 a vybrané souvislosti kouření mezi adolescenty

Ladislav Csémy1,2, Hana Sovinová2, Jarmila Rážová2, Hana Provazníková3
1 Psychiatrické Centrum, Praha
2 Státní zdravotní ústav, Praha
3 3. lékařská fakulta UK, Praha

Cíl: Práce prezentuje trendy v kuřáctví dětí a dospívajících v ČR v období 1994-2006. Pozornost je věnována také psychosociálnímu kontextu kouření.

Metody: Analýzy se opírají o data získaná při řešení mezinárodního projektu WHO The Health Behaviour in School-aged Children, kterého se ČR účastní od roku 1994. Metodou získání dat bylo školní dotazové šetření.
Soubor. Reprezentativní vzorky z let 1994, 1998, 2002 a 2006 mají velikost 3585, 3703, 5012 a 4782 žáků.

Výsledky: Prevalence pravidelného kouření (kouření alespoň 1krát týdně a častěji) byla ve věkové skupině 11 let velmi nízká a prakticky bez podstatných změn během sledovaného období. Ve věkové skupině 13 a 15 let vzrůstala prevalence kuřáctví mezi roky 1994 až 2002 velmi výrazně (z 5,8 % na 11,1 % u 13letých, resp. ze 13,9 % na 29,7 % u 15letých). Mezi roky 2002 a 2006 došlo k obratu v trendu a byl zaznamenán zřetelný pokles. Pokles prevalence byl markantní ve věkové skupině 15letých, kde u dívek kouření kleslo z 30,6 % na 23, 5 % a u chlapců z 28,6 % na 19,7 %. Vyšší výskyt kuřáctví byl spojen s vývojem v neúplné nebo restrukturalizované rodině, kouřením sociálně blízkých osob (rodiče, vrstevníci). U kuřáků se ve větší míře vyskytovaly psychosomatické symptomy, nadužívání alkoholu, kouření marihuany a užívání extáze.

Závěry: Pokles prevalence kuřáctví u dětí a dospívajících po roce 2002 je pozitivní změna, která byla patrně ovlivněna regulačními opatřeními v dostupnosti tabákových výrobků (zvýšení legálního věku ze 16 na 18 let, vyšší zdanění tabákových výrobků), omezením reklamy (zákaz velkoplošných plakátů a reklamy v časopisech), ale také kvalitnějšími preventivními programy ve školách.

Klíčová slova: dospívající, prevalence kuřáctví, psychosociální kontext, návyková rizika, alkohol, drogy

Zveřejněno: 1. červen 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Csémy L, Sovinová H, Rážová J, Provazníková H. Trendy v kuřáctví dětí a dospívajících v České republice v období 1994 až 2006 a vybrané souvislosti kouření mezi adolescenty. Hygiena. 2008;53(2):48-52.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Currie C, Hurrelmann K, Settertobulte W, Smith R, Todd J, editors. Health and health behaviour among young people. Health policy for children and adolescents. HEPCA series No. 1. Copenhagen: World Health Organization; 2000.
    2. Chassin L, Presson CC, Pitts SC, Sherman SJ. The natural history of cigarette smoking from adolescence to adulthood in a midwestern community sample: multiple trajectories and their psychosocial correlates. Health Psychol. 2000 May;19(3):223-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Jamner LD, Whalen CK, Loughlin SE, Mermelstein R, AudrainMcGovern J, Krishnan-Sarin S, et al. Tobacco use across the formative years: a road map to developmental vulnerabilities. Nicotine Tob Res. 2003 Dec;5 Suppl 1:S71-87. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Jarvis MJ. Why people smoke. BMJ. 2004 Jan 31;328(7434):277-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. King A, Wold B, Tudor-Smith C, Harel Y. The health of youth: a cross-sectional survey. European series No. 69. Geneva: World Health Organization; 1996.
    6. Kožený J, Csémy L, Tišanská L. Atributy sklonu ke kouření u 15 letých adolescentů: explorační analýza. Českoslov Psychol. V tisku 2008.
    7. Marks DF, Murray M, Evans B, Willig C, Woodall C, Sykes CM. Health psychology. Theory, research & practice. 2nd ed. London: Sage; 2005.
    8. Peto R, Lopez AD, Boreham J, Thun M, Heath C Jr. Mortality from smoking in developed countries 1950-2000. 2nd ed. Oxford: Oxford University Press; 2003.
    9. Pomerlau DF. Behavioral factors in the establishment, maintenance, and cessation of smoking. In: Smoking and health: a report of the surgeon general. Washington, DC.: US Department of health, education and welfare; 1979. p. 161-2. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Sovinová H, Csémy L. The changing smoking and health scene in the Czech Republic. Nutrition. 2000 Nov-Dec;16(11-12):1112-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Sovinová H, Csémy L, Provazníková H, Rážová J, Krch FD. Vývoj kuřáctví u dětí a dospívajících v České republice v období 1994-2002. Čes Slov Hyg. 2004;1(2):43-6.
    12. Sovinová H, Csémy L, Procházka B, Kottnauerová S. Podíl kouření na mortalitě v České republice v roce 2002. Prakt Lék. 2006;86(1):100-4.
    13. Sovinová H, Sadílek P, Csémy L. Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR a postoje občanů k tabákovým výrobkům a jejich užívání v letech 1997 - 2006. Praha: Státní zdravotní ústav; 2007.
    14. ŠkodováZ,CífkováR,AdámkováV,DuškováA,HauserováG,Hejl Z, a kol. Vývoj kuřáckých zvyklostí obyvatelstva České republiky v období 1985-1997/98. Čas Lék Čes. 2000;139(5):143-7. PhDr. Ladislav Csémy

    Zpět na obsah