Hygiena 2008, 53(2):40-47

Respondence a non-respondence v šetření zdravotního stavu české populace (výsledky studie HELEN)

Kristýna Žejglicová1, Marek Malý2, Jana Kratěnová1
Státní zdravotní ústav, Praha
1 Centrum hygieny životního prostředí
2 Oddělení biostatistiky a informatiky

Respondence patří k významným faktorům ovlivňujícím validitu epidemiologických studií, včetně výběrových šetření zdravotního stavu populace. Jedním z výběrových šetření realizovaných v České republice je dotazníkové šetření "studie HELEN". Studie HELEN je součástí Systému monitorování zdravotního stavu populace ve vztahu k životnímu prostředí. Celková respondence studie klesla ze 70 % v I. etapě (1998-2002) na 50 % v II. etapě (2004-2005). Důvodem nižší respondence byla obecně klesající ochota české veřejnosti účastnit se podobných šetření, vliv na respondenci měla i práce tazatelů v některých městech. Součástí metodiky II. etapy studie HELEN byl formulář pro non-respondenty, který obsahoval otázky na vzdělání, současnou ekonomickou aktivitu a subjektivní hodnocení zdraví. Celkem se podařilo získat informace od 884 (9,4 %) non-respondentů. Do statistického zpracování byla zařazena data ze 13 měst (celkem 809 non-respondentů), ve kterých bylo získáno více než 20 vyplněných formulářů na město. Porovnání rozdílů mezi respondenty a non-respondenty bylo provedeno pomocí Mantelova-Haenszelova testu. V zastoupení mužů a žen nebyly zjištěny významné rozdíly. Mezi non-respondenty bylo významně více osob nepracujících. Dále bylo mezi non-respondenty zjištěno více osob s nižším vzděláním a horším subjektivním hodnocením zdraví, tyto rozdíly ale nebyly statisticky významné. Mezi non-respondenty byl vyšší podíl osob s velmi dobrým i velmi špatným hodnocením zdraví (více extrémů). U dosaženého vzdělání byly největší rozdíly mezi respondenty a non-respondenty v kategorii základní a vysokoškolské vzdělání, přičemž vysokoškoláci měli významně nižší pravděpodobnost být non-respondenty. Naše výsledky svědčí pro horší socio-ekonomickou pozici non-respondentů v porovnání s respondenty, proto u non-respondentů předpokládáme horší životní styl a subjektivní hodnocení zdraví.
V další etapě studie HELEN bude třeba zpřesnit část metodiky týkající se non-respondence, včetně zdůraznění významu získání informací o non-respondentech a vedení přesných záznamů o průběhu práce v terénu. Bude třeba zvážit i další možnosti zvýšení respondence.

Klíčová slova: studie zdravotního stavu, respondence, non-respondenti

Zveřejněno: 1. červen 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Žejglicová K, Malý M, Kratěnová J. Respondence a non-respondence v šetření zdravotního stavu české populace (výsledky studie HELEN). Hygiena. 2008;53(2):40-47.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Barchielli A, Balzi D. Nine-year follow-up of a survey on smoking habits in Florence (Italy): higher mortality among non-responders. Int J Epidemiol. 2002 Oct;31(5):1038-42. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Boshuizen HC, Viet AL, Picavet HS, Botterweck A, van Loon AJ. Non-response in a survey of cardiovascular risk factors in the Dutch population: determinats and resulting biases. Public Health. 2006 Apr;120(4):297-308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bruthans J. Zpráva o vývoji kardiovaskulárních onemocnění v České republice po roce 1989. Praha: Galén; 2000.
    4. Cífková R, Škodová Z. Dlouhodobé trendy hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v české populaci. Čas Lék Čes. 2004;143(4):219-26.
    5. Criqui MH, Barrett-Connor E, Austin M. Differences between respondents and non-respondents in a population-based cardiovascular disease study. Am J Epidemiol. 1978 Nov;108(5):367-72. Přejít k původnímu zdroji...
    6. De Winter AF, Oldehinkel AJ, Veesnstra R, Brunnekreef JA, Verhulst FC, Ormel J. Evaluation of non-response bias in mental health determinats and outcomes in a large sample of pre-adolescents. Eur J Epidemiol. 2005;20(2):173-81. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Drivsholm T, Eplov LF, Davidsen M, Jřrgensen T, Ibsen H, Hollnagel H, et al. Representativeness in population-based studies: a detailed description of non-response in a Danish cohort study. Scand J Public Health. 2006;34(6):623-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Eagan TM, Eide GE, Gulsvik A, Bakke PS. Nonresponse in a community cohort study: predictors and consequences for exposure-disease associations. J Clin Epidemiol. 2002 Aug;55(8):775-81. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Hill A, Roberts J, Ewings P, Gunnell D. Non-response bias in a lifestyle survey. J Public Health Med. 1997 Jun;19(2):203-7. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Hupkens CL, van den Berg J, van der Zee J. National health interview surveys in Europe: an overview. Health Policy. 1999 May;47(2):145-68. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Ives DG, Traven ND, Kuller LH, Shulz R. Selection bias and nonresponse to health promotion in older adults. Epidemiology. 1994 Jul;5(4):456-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Jacobsen BK, Thelle DS. The Tromsř Heart Study: responders and non-responders to a health questionnaire, do they differ? Scand J Soc Med. 1988;16(2):101-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Kaplan GA, Keil JE. Socioeconomic factors and cardiovascular disease: a review of the literature. Circulation. 1993 Oct;88(4 Pt 1):1973-98. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Kjřller M, Thoning H. Characteristics of non-response in the Danish Health Interview Surveys, 1987-1994. Eur J Public Health. 2005 Oct;15(5):528-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Korkeila K, Suominen S, Ahvenainen J, Ojanlatva A, Rautava P, Helenius H, et al. Non-response and related factors in a nationwide health survey. Eur J Epidemiol. 2001;17(11):991-9. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Lund E, Gram IT. Response rate according to title and length of questionnaire. Scand J Soc Med. 1998 Jun;26(2):154-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Lynn P, Clarke P. Separating refusal bias and non-contact bias: evidence from UK national surveys. Working papers of the Institute for Social ans Economic Research. Paper 2001 - 24. Colchester: University of Essex; 2001.
    18. Mackenbach JP. Health inequalities: Europe in profil. London: the Central Office of Information; 2006.
    19. Martikainen P, Laaksonen M, Piha K, Lallukka T. Does survey non-response bias the association between occupational social class and health? Scand J Public Health. 2007;35(2):212-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Rupp I, Triemstra M, Boshuizen HC, Jacobi CE, Dinant HJ, van den Bos GA. Selection bias due to non-respose in a health survey among patients with rheumatoid arthritis. Eur J Public Health. 2002 Jun;12(2):131-5. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Sahar E, Folsom AR, Jackson R. The effect of nonresponse on prevalence estimates for a referent population: insights from a population-based cohort study. Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) Study Investigators. Ann Epidemiol. 1996 Nov;6(6):498-506. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Stoop I. Are non-respondents ill? The relationship between survey participation and health. Eurohealth. 2006;12(2):26-8.
    23. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí: hodnocení zdravotního stavu. Subsystém 6. Praha: Státní zdravotní ústav; 2003.
    24. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí: hodnocení zdravotního stavu. Subsystém 6. Praha: Státní zdravotní ústav; 2006.
    25. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí: souhrnná zpráva za rok 2005. Praha: Státní zdravotní ústav; 2006.
    26. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí: hodnocení zdravotního stavu. Subsystém 6. Praha: Státní zdravotní ústav; 2007.
    27. Šlachtová H, Tomášková H, Šplíchalová A. Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. II. analýza životního stylu ve vztahu k socioekonomickému statusu. Čes Slov Hyg. 2004;1(4):110-17.
    28. Šolcová I, Kebza V. Sociálně založené nerovnosti ve zdraví. Psychol Ekon Praxi. 2000;35(1-2):1-6.
    29. Une H, Miyazaki M, Momose Y. Comparison of mortality between respondents and non-respondents in a mail survey. J Epidemiol. 2000 May;10(3):136-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Van Loon AJ, Tijhuis M, Picavet HS, Surtees PG, Ormel J. Survey non-response in the Netherlands: effects on prevalence estimates and associations. Ann Epidemiol. 2003 Feb;13(2):105-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Vink JM, Willemsen G, Stubbe JH, Middeldorp CM, Ligthart RS, Baas KD, et al. Estimating non-response bias in family studies: application to mental health and lifestyle. Eur J Epidemiol. 2004;19(7):623-30. MUDr. Kristýna Žejglicová Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah