Hygiena 2007, 52(4):126-134

Socioekonomická deprivace - teoretické přístupy a měření socioekonomické deprivace užitím indexů

Hana Šlachtová, Petra Fejtková, Anna Šplíchalová, Pavla Polaufová, Hana Tomášková
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava

Výsledky epidemiologických studií prokazují rozdíly v úmrtnosti společenských tříd či skupin, které jsou odrazem souběžného působení řady podmínek - v neposlední řadě socioekonomických faktorů. Vliv těchto faktorů na zdraví působí především mírou deprivace příslušné sociální skupiny, a to jak deprivace materiální, tak sociální.
Socioekonomická deprivace je měřena jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni oblastí, a k měření je používáno množství socioekonomických deprivačních indexů. Metodiku měření socioekonomického statusu zpracovala i Světová zdravotnická organizace. Deprivace je považována za jednu z nejvýraznějších determinant zdraví; deprivační indexy proto kombinují různé proměnné, které mohou indikovat možnou deprivaci.
Individuální linie řeší vztah socioekonomického statusu (SES) jedince a zdraví. Socioekonomické deprivační indexy oblastí jsou založeny na prokázaném vztahu zdravotního stavu a úrovně deprivace obyvatel obytných zón, protože často dochází ke koncentraci příslušníků jednotlivých sociálních skupin na geografickém území. Není významný jen SES jedince, ale také socioekonomický vliv prostředí, ve kterém jedinec/komunita žije.
Článek přináší přehled nejpoužívanějších deprivačních indexů a faktorů, které do těchto indexů vstupují.

Klíčová slova: socioekonomický status, socioekonomické deprivační indexy, měření SES

Zveřejněno: 1. prosinec 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šlachtová H, Fejtková P, Šplíchalová A, Polaufová P, Tomášková H. Socioekonomická deprivace - teoretické přístupy a měření socioekonomické deprivace užitím indexů. Hygiena. 2007;52(4):126-134.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Atkinsonová RL, Atkinson RC, Smith EE, Bem DJ, Nohen-Hoeksema S. Psychologie. Praha: Victoria Publishing; 1995.
  2. Berkman LF, Kawachi I, editors. Social epidemiology. New York: Oxford University Press; 2000.
  3. Bobák M, Pikhart H, Hertzman C, Rose R, Marmot M. Socioeconomic factors, perceived control and self-reported health in Russia. A cross-sectional survey. Soc Sci Med. 1998 Jul;47(2): 269-79. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Carstairs V, Morris R. Deprivation and health in Scotland. Aberdeen: Aberdeen University Press; 1991.
  5. Covello VT, Bollen KA. Status consistency in comparative perspective: an examination of educational, occupational, and income data in nine societies. Soc Forces. 1979 Dec;58(2):528-39. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Elliott P, Cuzick J, English D, Stern R, editors. Geographical and environmental epidemiology: methods for small area studies. New York: Oxford University Press; 1996. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Eurostat [homepage on the Internet]. Eurostat Structural Indicators [cited 2005-15-4]. Available from: http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL≻reen=welcomeref&open=/∏uct=STRIND_SOCOHE&depth=2.
  8. Hartl P, Hartlová H. Psychologický slovník. Praha: Portál; 2000.
  9. Jarman B. Identification of underprivileged areas. Br Med J (Clin Res Ed). 1983 May 28;286(6379):1705-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Jolley DJ, Jarman B, Elliott P. Socio-economic confounding. In: Elliott P, Cuzick J, English D, Stern R, editors. Geographical and environmental epidemiology: methods for small area studies. New York: Oxford University Press; 1996. p. 116-24. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Kogevinas M, Porta M. Socioeconomic differences in cancer survival: a review of the evidence. In: Kogevinas M, Pearce M, Susser M, Boffetta M, editors. Social inequalities and cancer. IARC Scientific Publications No. 138. Lyon: International Agency for Research on Cancer; 1997. p. 177-206.
  12. Kunst EA, Mackenbach JP. Measuring socioeconomic inequalities in health. EUR/CP/RPD 416, 12234. Copenhagen: WHO Reginal Office for Europe; 1995.
  13. Mareš P, Rabušic L. K měření subjektivní chudoby v české společnosti. Sociol Čas. 1996;32(3):297-315. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Mareš P. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství SLON; 1999.
  15. Martuzzi M, Grundy C, Elliott P. Perinatal mortality in an English health region: geographical distribution and association with socio-economic factors. Paediatr Perinat Epidemiol. 1998 Jul;12(3):263-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Matějů P, Kreidl M. Socialní trendy: rekonstrukce sociální statusu. Pracovní texty výzkumného projektu "Sociální trendy". Praha: Sociologický ústav AV ČR; 1998.
  17. Michalík J, Šlachtová H, Polášková M. Evaluation of outdoor factors in prevalence of allergies using the GIS. Epidemiology. 2000 Jul;11(4):S74. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Morris R, Carstairs V. Which deprivation? A comparison of selected deprivation indexes. J Public Health Med. 1991 Nov;13(4):318-26.
  19. Salomaa V, Miettinen H, Niemela M, Ketonen M, Mahonen M, Immonen-Raiha P, at al. Relation of socioeconomic position to the case fatality, prognosis and treatment of myocardial infarction events; the FINMONICA MI Register Study. J Epidemiol Community Health. 2001 Jul;55(7):475-82. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Schrijvers CT, Mackenbach JP, Lutz JM, Qiunn MJ, Coleman MP. Deprivation, stage at diagnosis and cancer survival. Int J Cancer. 1995 Nov 3;63(3):324-9. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Sirovátka T, Mareš P, Večerník J, Zelený M. Monitorování chudoby v ČR [online]. Praha: VÚPSV; 2002 [cit. 2003-08-12]. Dostupný z: http://www.vupsv.cz/Sirovatka_Chudoba.pdf.
  22. Sobotík Z, Drbal C. Úmrtnost občanů České republiky ve věku 15-59 let v roce 1989 podle příslušnosti do základních tříd jednotné klasifikace zaměstnání. Čas Lék Čes. 1992;131(2):53-6.
  23. Sobotík Z, Rychtaříková J. Úmrtnost a vzdělání v České republice. Demografie. 1992;34(2):97-104. Přejít na PubMed...
  24. Townsend P, Phillimore P, Beattie A. Health and deprivation: inequality and the North. London: Croom Helm; 1988.
  25. Večerník J, Matějů P, editoři. Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998. Praha: Academia; 1998.
  26. Wiggers JH, Sanson-Fisher R. Duration of general practice consultations: association with patient occupational and educational status. Soc Sci Med. 1997 Apr;44(7):925-34. Mgr. Hana Šlachtová Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...