Hygiena 2022, 67(2):49-55 | DOI: 10.21101/hygiena.a1811

Veřejné zdravotnictví založené na důkazech: proč je důležité a čím se odlišuje od klinické medicíny založené na důkazech

Michaela Špačková1, 2, Kateřina Ivanová1, Hana Orlíková2, Jan Kynčl2, 3, Radim Líčeník4
1 Univerzita Palackého, Lékařská fakulta, Ústav veřejného zdravotnictví, Olomouc, Česká republika
2 Státní zdravotní ústav, Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Praha, Česká republika
3 Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a biostatistiky, Praha, Česká republika
4 Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, České národní centrum Evidence-Based Healthcare a Knowledge Translation, Brno, Česká republika

Cílem článku je shrnout hlavní principy veřejného zdravotnictví založeného na důkazech a vymezit, čím především se odlišuje od klinické medicíny založené na důkazech. Paradigma medicíny založené na důkazech dominuje klinické lékařské praxi již 30 let. Přístup založený na důkazech by však měl být aplikován také ve veřejně-zdravotnické praxi. Má být založen na syntéze metodologicky nejkvalitnějších a nejrelevantnějších dostupných důkazů, aplikovatelných teoretických modelů, profesionálních zkušeností a zevrubné znalosti specifické populace, včetně adaptace preferencí této populace. Vědecká argumentace jednotlivých diskutovaných veřejně-zdravotnických problémů má využívat systematické práce s údaji a informačními systémy, přičemž by měla hodnotit populační celky. Výstupy slouží při tvorbě zdravotních programů a politik. Finálních rozhodnutí je dosahováno většinou formou konsenzu, proto je vhodné se s metodikou konsenzuálních metod seznámit. Odborníci pracující v oblasti veřejného zdravotnictví na všech úrovních by měli být v praxi založené na důkazech průběžně vzděláváni.

Klíčová slova: medicína založená na důkazech (EBM), epidemiologie, veřejné zdraví, podpora zdraví

Vloženo: duben 2022; Přijato: 10. květen 2022; Zveřejněno: 27. červen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Špačková M, Ivanová K, Orlíková H, Kynčl J, Líčeník R. Veřejné zdravotnictví založené na důkazech: proč je důležité a čím se odlišuje od klinické medicíny založené na důkazech. Hygiena. 2022;67(2):49-55. doi: 10.21101/hygiena.a1811.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Sackett DL, Rosenberg WM, Gray JA, Haynes RB, Richardson WS. Evidence based medicine: what it is and what it isn't. BMJ. 1996 Jan 13;312(7023):71-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Sackett D, Haynes B. EBM notebook: on the need for evidence-based medicine. Evidence-Based Med. 1995;1(1):5-6.
    3. Brownson R, Baker E, Left T, Gillespie K, editors. The need for evidence-based public health. Evidence-based public health. New York: Oxford University Press; 2003. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Parkhurst J. The politics of evidence: from evidence-based policy to the good governance of evidence. Abingdon (UK): Routledge; 2017. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Cairney P. The politics of evidence-based policy making. London: Springer; 2016. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Malina A. Úvod do veřejného zdravotnictví pro nelékaře. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví; 2013.
    7. Ivanová K. Zdraví, nemoc, prevence, podpora a ochrana veřejného zdraví. Olomouc: Ústav veřejného zdravotnictví Lékařské fakulty UP; 2020.
    8. Brownson RC, Fielding JE, Maylahn CM. Evidence-based public health: a fundamental concept for public health practice. Annu Rev Public Health. 2009;30:175-201. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Evropská Unie. Veřejné zdraví [online]. Brusel: Evropská Unie; 2020 [cit. 2022-02-23]. Podpora veřejného zdraví v Evropě. Dostupné z: https://europa.eu/european-union/topics/health_cs.
    10. Janečková H, Hnilicová H. Úvod do veřejného zdravotnictví. Praha: Portál; 2009.
    11. Jenicek M. Quo vadis medicina ex testimoniis? Part 1. A quarter century after its inception, where is Evidence-Based Medicine (EBM) today? More questions than answers. Jpn J Gastroenterol Hepatol. 2020;5(3):1-8.
    12. Špačková M, Líčeník R. Veřejné zdravotnictví založené na důkazech a jeho implementace. In: III. národní konference o doporučených postupech; 11. 11. 2011; Olomouc. Olomouc: Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky LF UP; 2011.
    13. Burešová I, Klimusová H, Havigerová JM, Slezáčková A, Pučelíková A. Zdraví a chování se zdravím související. Chování související se zdravím: determinanty, modely a konsekvence. Sv. 456. Brno: FF Masarykovy univerzity; 2017. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Brownson RC, Fielding JE, Green LW. Building capacity for evidence-based public health: reconciling the pulls of practice and the push of research. Annu Rev Public Health. 2018 Apr 1;39:27-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Jenicek M. Epidemiology, evidenced-based medicine, and evidence-based public health. J Epidemiol. 1997 Dec;7(4):187-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Brownson RC, Gurney JG, Land GH. Evidence-based decision making in public health. J Public Health Manag Pract. 1999 Sep;5(5):86-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. European Centre for Disease Prevention and Control. Operational tool on rapid risk assessment methodology - ECDC 2019. Stockholm: ECDC; 2019.
    18. Nekola M, Ochrana F, Tollarová B, Veselý A, editoři. Metodika systematického přehledu poznatků pro tvorbu a evaluaci veřejných strategií. Praha: FSV UK; 2017.
    19. Gray M. Evidence-based healthcare and public health: how to make decisions about health services and public health. 3rd ed. Edinburgh: Elsevier Health Sciences; 2009.
    20. Klugar M. Systematická review ve zdravotnictví. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; 2015.
    21. Špačková M, Ivanová K, Líčeník R. Přehled metod tvorby, adaptace, implementace a evaluace doporučených postupů ve veřejném zdravotnictví. Prac Lek. 2021;73(3-4):72-82.
    22. Špačková M. Tvorba, implementace a evaluace doporučených postupů v rámci veřejného zdravotnictví založeného na důkazech [disertační práce] [online]. Olomouc: LF UP v Olomouci; 2021 [cit. 2022-01-30]. Dostupné z: https://theses.cz/id/0jb61g/.
    23. Jones J, Hunter D. Consensus methods for medical and health services research. BMJ. 1995 Aug 5;311(7001):376-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. European Centre for Disease Prevention and Control. Evidence-based methodologies for public health: how to assess the best available evidence when time is limited and there is lack of sound evidence. Stockholm: ECDC; 2011.
    25. Brownson CA, Allen P, Yang SC, Bass K, Brownson RC. Scaling up evidence-based public health training. Prev Chronic Dis. 2018 Nov 21;15:E145. doi: 10.5888/pcd15.180315. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Špačková M, Ivanová K, Líčeník R. Specifika na důkazech založených doporučených postupů pro oblast veřejného zdravotnictví a návrh algoritmu pro jejich tvorbu a evaluaci. Prakt Lek. 2021;101(6):291-300.
    27. Gibbert WS, Keating SM, Jacobs JA, Dodson E, Baker E, Diem G, et al. Training the workforce in evidence-based public health: an evaluation of impact among US and international practitioners. Prev Chronic Dis. 2013 Sep 5;10:E148. doi: 10.5888/pcd10.130120. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Marečková J, Klugarová J, a kol. Evidence-based health care: zdravotnictví založené na vědeckých důkazech. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; 2015.
    29. Scheidt-Nave C, Fehr A, Haller S, Sarganas G, Steppuhn H, Truthmann J, Harder T. Providing actionable evidence in Public Health - The 2018 international workshop on evidence-based public health at the Robert Koch Institute, Berlin. J Health Monit. 2020 Jun 4;5(Suppl 3):3-6.
    30. van Bon-Martens MJ, van de Goor IA,van Oers HA. Concept mapping as a method to enhance evidence-based public health. Eval Program Plann. 2017 Feb;60:213-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Klugarová J, Klugar M, Marečková J, Hájek M. Metodologie tvorby systematických review I: efekt hyperbarické oxygenoterapie na úmrtnost pacientů po kraniotraumatu. Cesk Slov Neurol. 2015;78/111(5):555-61.
    32. Tugwell P, Welch VA, Karunananthan S, Maxwell LJ, Akl EA, Avey MT, et al. When to replicate systematic reviews of interventions: consensus checklist. BMJ. 2020 Sep 15;370:m2864. doi: 10.1136/bmj.m2864. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Harder T, Abu Sin M, Bosch-Capblanch X, Bruno Coignard, de Carvalho Gomes H, Duclos P, et al. Towards a framework for evaluating and grading evidence in public health. Health Policy. 2015 Jun;119(6):732-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Greenhalgh T, Howick J, Maskrey N; Evidence Based Medicine Renaissance Group. Evidence based medicine: a movement in crisis? BMJ. 2014 Jun 13;348:g3725. doi: 10.1136/bmj.g3725. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Vanagas G, Bala M, Lhachimi SK. Evidence-Based Public Health 2017. Biomed Res Int. 2017;2017:2607397. doi: 10.1155/2017/2607397. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Ivanová K. Základy etiky a organizační kultury v managementu zdravotnictví. Praha: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů; 2006.
    37. Council for International Organizations of Medical Sciences. International guidelines for ethical review of epidemiological studies. Geneva: CIOMS; 1991.
    38. Rose S. International ethical guidelines for epidemiological studies: by the Council for International Organizations of Medical Sciences (CIOMS). Am J Epidemiol. 2009 Dec;170(11):1451-2. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Deneulin S, Townsend N. Public goods, global public goods and the common good. Int J Soc Econ. 2007 Jan;34(1/2):19-36. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Commission on Social Determinants of Health. Closing the gap in a generation: health equity through action on the social determinants of health: final report of the commission on social determinants of health. Geneva: World Health Organization; 2008.
    41. WHO guidelines on ethical issues in public health surveillance. Geneva: World Health Organization; 2017. Přejít na PubMed...
    42. European Centre for Disease Prevention and Control. Training programmes [Internet]. Stockholm: ECDC; 2021[cited 2022 Jan 14]. Fellowship programme: EPIET/EUPHEM. Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/epiet-euphem/about.
    43. České centrum Evidence-Based Healthcare: Centrum excelence Joanna Briggs Institute. Evidence-Based Clinical Fellowship Program [vzdělávací program] [online]. Brno: Masarykova Univerzita; 2021[cit. 2022-01-14]. Dostupné z: https://cebhckt-jbi.med.muni.cz/cs/kurzy/clinical-fellowship-program/.
    44. České centrum Evidence-Based Healthcare: Centrum excelence Joanna Briggs Institute. Comprehensive Systematic Review Training Program (CSRTP). Komprehenzivní kurz tvorby systematických review [vzdělávací program] [online]. Brno: Masarykova Univerzita; 2020[cit. 2022-01-14]. Dostupné z: https://cebhckt-jbi.med.muni.cz/news-detail/cs/6-komprehenzivni-kurz-tvorby-systematickych-review/.
    45. JBI Sumari [Internet]. Adelaide: Joanna Briggs Institute; 2020 [cited 2022 Feb 2]. End to end. Support for developing systematic reviews. Available from: https://sumari.jbi.global/.
    46. Huttunen J, Puska P. National public health institutes: European perspective [Internet]. 2011 [cited 2022 Feb 2]. Available from: https://www.oxfordbibliographies.com/view/document/obo-9780199756797/obo-9780199756797-0085.xml.
    47. Green LW, Mercer SL. Can public health researchers and agencies reconcile the push from funding bodies and the pull from communities? Am J Public Health. 2001 Dec;91(12):1926-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Bencko V. Principy medicíny založené na důkazu: od postulátů Roberta Kocha po současnou EBM. Cas Lek Ces. 2021;160(2-3):93-6.
    49. World Health Organization. Preamble to the Constitution of the World Health Organization as adopted by the International Health Conference, New York, 19-22 June, 1946; signed on 22 July 1946 by the representatives of 61 States (Official Records of the World Health Organization, no. 2, p. 100) and entered into force on 7 April 1948. Geneva: WHO; 1948.

    Zpět na obsah