Hygiena 2021, 66(3):94-101 | DOI: 10.21101/hygiena.a1740

Pilotní studie arzenu a toxických prvků ve vlasech dětí žijících v dosahu těžby a emisí ze spalování hnědého uhlí

Eva Rychlíková1, David Šubrt1, Hana Smolíková1, Ivan Beneš1, Eva Hrdličková1, Pavlína Brožová1, Pavel Knedlík1, Slavomír Adamec1, Vladimír Bencko2, Milan Tuček2
1 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, Česká republika
2 Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, Česká republika

Cíle: Cílem studie bylo zjistit, zda a v jaké míře je znečištění arzenem a kovy ze spalování a těžby uhlí inkorporováno do vlasů dětí žijících v bezprostředním sousedství těžby.

Metodika: V projektu GAČR probíhajícím v letech 2017-2019 jsme odebrali 260 vzorků vlasů dětí ze třetích tříd, ze 2 obcí v Sokolovské uhelné pánvi a z 5 obcí v Mostecké uhelné pánvi. Stanovením ICP-MS a TMA byl zjištěn obsah As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Se, Sb, Sn, V, Zn. Odběr vzorků vlasů byl doplněn dotazníkem. Výsledky byly statisticky zpracovány a porovnány s literárními hodnotami. Arzen a těžké kovy byly sledovány i v tuhém aerosolu a sedimentovaném prachu.

Výsledky: Výsledky analýz vlasů dětí byly u obou pohlaví bez rozdílu. Mezi vzorky ze Sokolovské a Mostecké uhelné pánve byly statisticky významné rozdíly v obsahu Cd a V. Biomonitoring byl doplněn měřením sedimentované prašnosti na 10 místech a monitoringem aerosolových částic PM10 na 2 místech, včetně analýzy arzenu a kovů. Výsledky nepřekračovaly dlouhodobé imisní limity.

Závěr: Výsledky analýzy vlasů jsou částečně srovnatelné se sledováním v Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí vydávaném Státním zdravotním ústavem. Velká část vybraných prvků byla analyzována pod mezí stanovitelnosti. Koncentrace prvků vyjádřené mediánem z Mostecké uhelné pánve: As 0,11; Be 0,03; Cd 0,19; Co 0,08; Cr 0,56; Cu 13,6; Hg 0,09, Mn 1,88; Ni 1,93; Pb 0,78; Sb 0,212; Se 0,12; Sn 1,0; 0,82; V 0,12; Zn 171 mg/kg a ze Sokolovské uhelné pánve: As 0,04, Be 0,01; Cd 0,04; Co 0,05; Cr 0,37; Cu 9,78; Hg 0,09; Mn 0,69; Ni 1,37; Pb 0,68; Sb 0,05; Se, 0,71; Sn 0,99; V 0,05; Zn 144,3 mg/kg.

Klíčová slova: toxické prvky - expozice, děti, těžba uhlí

Vloženo: prosinec 2019; Revidováno: 2. prosinec 2019; Přijato: 28. červenec 2021; Zveřejněno: 24. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Rychlíková E, Šubrt D, Smolíková H, Beneš I, Hrdličková E, Brožová P, et al.. Pilotní studie arzenu a toxických prvků ve vlasech dětí žijících v dosahu těžby a emisí ze spalování hnědého uhlí. Hygiena. 2021;66(3):94-101. doi: 10.21101/hygiena.a1740.
Stáhnout citaci

Reference

  1. European Environment Agency [Internet]. Copenhagen: EEA; 2021 [cited 2021 Jul 28]. Progress in management of contaminated sites. Available from: https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/progress-in-management-of-contaminated-sites-3/assessment.
  2. Bardoděj Z. Chemie v hygieně a toxikologii. Praha: Univerzita Karlova; 1988.
  3. Metodický pokyn odboru ekologických škod MŽP - Analýza rizik kontaminovaného území. Věstník Ministerstva životního prostředí. 2011;21(částka 3):1-52.
  4. Concha G, Nermell B, Vahter M. Spatial and temporal variations in arsenic exposure via drinking-water in northern Argentina. J Health Popul Nutr. 2006 Sep;24(3):317-26.
  5. Smith AH, Lingas EO, Rahman M. Contamination of drinking-water by arsenic in Bangladesh: a public health emergency. Bull World Health Organ. 2000;78(9):1093-103. Přejít na PubMed...
  6. Rahman MM, Sengupta MK, Ahamed S, Chowdhury UK, Lodh D, Hossain A, et al. Arsenic contamination of groundwater and its health impact on residents in a village in West Bengal, India. Bull World Health Organ. 2005 Jan;83(1):49-57. Přejít na PubMed...
  7. Gebel TW, Suchenwirth RH, Bolten C, Dunkelberg HH. Human biomonitoring of arsenic and antimony in case of an elevated geogenic exposure. Environ Health Perspect. 1998 Jan;106(1):33-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Havel B, Krahulcová Z, Hartlová D, Stehlík F, Krtilová Z. Zdravotní riziko arzénu a dalších toxických látek z vody ze zdrojů využívaných k individuálnímu zásobování pitnou a užitkovou vodou v obci Hlízov a městských částech Kutné Hory, Karlov, Malín a Kaňk. Praha: 2002.
  9. Drahota P, Raus K, Rychlíková E, Rohovec J. Bioaccessibility of As, Cu, Pb, and Zn in mine waste, urban soil, and road dust in the historical mining village of Kaňk, Czech Republic. Environ Geochem Health. 2018 Aug;40(4):1495-512. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Száková J, Mihaljevič M, Tlustoš P. Mobilita, transformace a základní metody stanovení sloučenin arsenu v půdě a rostlinách. Chem Listy. 2007;101(5):397-405.
  11. Němeček J, Vácha R, Podlešáková E. Hodnocení kontaminace půd v ČR. Praha: VÚMOP; 2010.
  12. Bencko V, Cikrt M, Lenner J. Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada; 1995.
  13. Bencko V, Cikrt M, Lenner J. Toxické kovy v pracovním a životním prostředí člověka. Praha: Avicenum ZdN; 1984.
  14. Human biomonitoring: facts and figures. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2015.
  15. International Program on Chemical Safety. EHC 155: Biomarkers and risk assessment: concepts and principles. Geneva: World Health Organization: 1993.
  16. Bencko V, Symon K. Test of environmental exposure to arsenic and hearing changes in exposed children. Environ Health Perspect. 1977 Aug;19:95-101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Hosgood HD 3rd, Boffetta P, Greenland S, Lee YC, McLaughlin J, Seow A, et al. In-home coal and wood use and lung cancer risk: a pooled analysis of the International Lung Cancer Consortium. Environ Health Perspect. 2010 Dec;118(12):1743-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Zhang A, Feng H, Yang G, Pan X, Jiang X, Huang X, et al. Unventilated indoor coal-fired stoves in Guizhou province, China: cellular and genetic damage in villagers exposed to arsenic in food and air. Environ Health Perspect. 2007 Apr;115(4):653-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Černá M, Bavorová H, Batáriová A, Beneš B, Čejchanová M, Očadlíková D a kol. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Subsystém 5. Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring). Odborná zpráva za období 1994 - 2004. Praha: Státní zdravotní ústav; 2005.
  20. Spěváčková V, Krsková A, Čejchanová M, Wranová K, Šmíd J, Černá M. Biologický monitoring v České republice - stopové prvky a profesionálně neexponovaná populace. Klin Biochem Metabol. 2011;19(2):101-7.
  21. Znečištění ovzduší a atmosferická depozice v datech, Česká republika. Tabelární ročenky 2019 [online]. Praha: Český hydrometeorologický ústav; 2020 [cit. 2021-08-20]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2019_enh/pollution_hdqy/CZUMO_PM10_CZ.html.
  22. Cohen Hubal EA, Sheldon LS, Burke JM, McCurdy TR, Berry MR, Rigas ML, et al. Children's exposure assessment: a review of factors influencing Children's exposure, and the data available to characterize and assess that exposure. Environ Health Perspect. 2000 Jun;108(6):475-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Tobin DJ, editor. Hair in toxicology: an important bio-monitor. Cambridge: RSC Publishing; 2005.
  24. Bielický T. Dermatovenerologie praktického lékaře. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství; 1969.
  25. Brázdová ZD, Pomerleau J, Fiala J, Vorlová L, Müllerová D. Heavy metals in hair samples: a pilot study of anaemic children in Kazakhstan, Kyrgyzstan and Uzbekistan. Cent Eur J Public Health. 2014 Dec;22(4):273-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Goullé JP, Mahieu L, Castermant J, Neveu N, Bonneau L, Lainé G, et al. Metal and metalloid multi-elementary ICP-MS validation in whole blood, plasma, urine and hair. Reference values. Forensic Sci Int. 2005 Oct 4;153(1):39-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Hachiya N. The history and the present of Minamata disease, entering the second half a century. JMAJ. 2000 Mar;49(3):112-8.
  28. Bose-O'Reilly S, McCarty KM, Steckling N, Lettmeier B. Mercury exposure and children's health. Curr Probl Pediatr Adolesc Health Care. 2010 Sep;40(8):186-215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Doctors´data Science Insight [Internet]. St. Charles (IL): Doctors´data; 2019 [cited 2021 Jul 28]. Toxic and essential elements. Available from: https://www.doctorsdata.com/toxic-essential-elements/.
  30. Kristian J, Petrlík J. Průzkum expozice rtuti u pracovníků ve stomatologii. Praha: SFŽP a MŽP; 2012.
  31. Bystrianský M, Šír M, Straková J, Krejčová N. Heavy metals in the surroundings of mining and metalurgical sites in the Lori region in Armenia. Prague: Arnika; 2018.
  32. Tuček M, Bencko V, Krýsl S. Zdravotní rizika rtuti ze zubních amalgámů. Chem Listy. 2007;101(12):1038-44.
  33. Borošová D, Slotová K, Fabiánová E. Mercury content in hairs of mother-child pairs in Slovakia as a biomarker of environmental exposure. Acta Chim Slovaca. 2014;7(2):119-22. Přejít k původnímu zdroji...