Hygiena 2018, 63(4):129-134 | DOI: 10.21101/hygiena.a1704

Subjective health self-assessment in students of selected universities

Kristina Somerlíková, Jakub Salaba
Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Ústav regionální a podnikové ekonomiky, Brno, Česká republika

A healthy population means a healthy workforce and therefore it is important pay attention to the development of the health status of the population and then respond to the information found. The subjective evaluation of health evolves from one's approach to lifestyle or the actual state of mental and physical well-being. The aim of the questionnaire survey was to find out, among other things, the actual subjective state of health in students of selected universities. Respondents consider their state of health to be good or very good in 83% of cases, less than 2% of students perceive their health state to be bad or very bad. Students' health problems arise due to their bad lifestyle such as headache, back and cervical spine pain and some psychological problems. One of the most serious modern day problems is overweight and obesity; 71% of men and 73% of women have the optimal weight. Overweight (BMI 25-29.9) was calculated from the reported body weight and height in 25% of men and 15% of women; 1.71% of men and 2.87% of women were classified as being in the obese category.

Keywords: health status, students, lifestyle, overweight, questionnaire survey

Received: September 2018; Accepted: November 18, 2018; Published: November 30, 2018  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Somerlíková K, Salaba J. Subjective health self-assessment in students of selected universities. Hygiena. 2018;63(4):129-134. doi: 10.21101/hygiena.a1704.
Download citation

References

  1. Schofield T. A sociological approach to health determinants. Cambridge: Cambridge University Press; 2015. Go to original source...
  2. Holčík J. Úvod do studia zdravotního stavu populace. Brno: Masarykova univerzita; 1996.
  3. Rybář R. Filozofie zdraví jako výchova ke zdravému životu. In: Škola a zdraví pro 21. století, 2010: příspěvky k výchově ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita; 2010. s. 13-20.
  4. Kuzníková I. Psychosociální aspekty zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita; 2013.
  5. Li Q. Šinrin-joku: japonské umění lesní terapie: jak vám stromy pomohou najít zdraví a štěstí. Praha: Euromedia; 2018.
  6. Čeledová L, Čevela R. Výchova ke zdraví. Praha: Grada; 2010.
  7. Nutbeam D. Health promotion glossary. Health Promot. 1998;13(4):349-64. Go to original source...
  8. Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky; 2014.
  9. Nováková I. Zdravotní nauka: učebnice pro obor sociální činnost. Praha: Grada; 2012.
  10. Wilkinson R, Marmot MG, editors. The solid facts: social determinants of health. 2nd ed. Copenhagen: World Health Organization; 2003.
  11. Somerlíková K, Hübelová D. Význam sledování zdravotního stavu populace pro rozvoj regionu - vybrané determinanty zdraví studentů VŠ. In: Klímová V, Žítek V, editoři. XIX. Kolokvium o regionálních vědách: sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita; 2016. s. 513-21. Go to original source...
  12. Hübelová D, Somerlíková K, Pitrmucová P, Salaba J. Zdraví a zdravotní stav jako faktor regionálního rozvoje: výzkumná sonda (sebe)hodnocení zdraví a životního stylu vysokoškoláků. In: Region v rozvoji společnosti 2016: sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně; 2016. s. 298-305 [cit. 2017-08-15]. Dostupné z: http://www.icabr.com/respo/RESPO_2016.pdf.
  13. Eurostat Body Mass Index [online]. Brussels: European Commission [cit. 2017 Apr15]. Available from: http://ec.europa.eu/ eurostat/web/gdp-and-beyond/quality-of-life/body-mass-index.
  14. Holub M, Suchomelová M, Švehlová K. Srovnání invalidizace v ČR a v některých evropských zemích. Praha: VÚPSV; 2015.
  15. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky [online]. Praha: ÚZIS ČR; 2016 [cit. 2017-08-07 Jul 8]. Daňková S. EHIS - Základní výsledky šetření. Dostupné z: https://www.uzis.cz/rychle-informace/ehis-2014-zakladni-vysledky-setreni.
  16. Český statistický úřad [online]. Praha: ČSÚ; 2017 [cit. 2017-24-06]. Příjmy a životní podmínky domácností - 2016. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-2016.
  17. Zykmundová E. Jak hodnotíme své zdraví. Statistika & My. 2013;3(4):34-8.
  18. Vychová H, Mertl J. Vazby vzdělání a zdraví v kontextu ekonomického rozvoje. Politická ekonomie. 2009;57(1):58-77. Go to original source...
  19. Daňková Š, Holub J, Láchová J. Evropské výběrové šetření o zdraví v České republice EHIS 2008. Praha: ÚZIS ČR; 2011.
  20. Kunzová Š, Hrubá D. Chování a zdraví I: životní styl a komplexní choroby. Hygiena. 2013;58(1):23-8. Go to original source...
  21. Svačina Š, Bretšnajdrová A. Jak na obezitu a její komplikace. Praha: Grada; 2008.
  22. Npr.org [online]. Washington, DC: National Public Radio; 2012 [cited 2018 Jan 20]. Neighmond P. Why women suffer more migraines then men. Available from: https://www.npr.org/sections/health-shots/2012/04/16/150525391/why-women-suffer-more-migraines-than-men?t=1542367924742.
  23. Státní zdravotní ústav [online]. Praha: SZÚ; 2016 [cit. 2017-10-02]. Evropský průzkum zdravotního stavu - EHES. Dostupné z: http://www.szu.cz/ehes.