Hygiena 2018, 63(3):84-88 | DOI: 10.21101/hygiena.a1624

Current human biomonitoring - Iodine status in Czech population

Lenka Hanzlíková1, Lenka Sochorová1, Lucie Kašparová1, Alena Fialová1,2, Růžena Kubínová1, Milena Černá1,2
1 Státní zdravotní ústav, Praha, Česká republika
2 Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Praha, Česká republika

Iodine is one of the essential elements and its deficiency has significant health consequences. The optimum urinary iodine level is in range 100-199 µg/L, median value from 100 to 299 µg/L, were considered satisfactory and characterize the population without iodine deficiency, as set by the World Health Organization. As part of biological monitoring, iodine was monitored in 2015 in the adult population (blood donors, N = 234) and 2016 in the children population (5 and 9 years, N = 400). The optimum urinary iodine level (100-199 µg/L) was found in 42% of study subjects (adult). 34% of study subjects had lower urinary iodine levels. The median ioduria was 129 µg/L. The results obtained in children pointed to the problem of iodine oversaturation. The median ioduria was 248 µg/L. The optimum urinary iodine level was found in only 25% of children. Iodine oversaturation (ioduria above 300 µg/L) was recorded in 34% of children. As few as 7% of children had insufficient iodine saturation. The saturation of the Czech population by iodine is therefore still necessary to follow, not only in terms of shortage but also of excessive iodine intake.

Keywords: iodine deficiency, urinary iodine, human biomonitoring, Czech Republic

Published: September 30, 2018  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hanzlíková L, Sochorová L, Kašparová L, Fialová A, Kubínová R, Černá M. Current human biomonitoring - Iodine status in Czech population. Hygiena. 2018;63(3):84-88. doi: 10.21101/hygiena.a1624.
Download citation

References

  1. Zamrazil V, Čeřovská J. Jod a štítná žláza. Optimální přívod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Praha: Mladá fronta; 2014.
  2. Chung HR. Iodine and thyroid function. Ann Pediatr Endocrinol Metab. 2014 Mar;19(1):8-12. Go to original source... Go to PubMed...
  3. Ruprich J a kol. Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2014: Systém vzorkování potravin reprezentujících obvyklou dietu populace, hodnocení přívodu vybraných nutrientů a cílený monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin. Odborná zpráva za rok 2014. Praha: Státní zdravotní ústav; 2015.
  4. Křížová Z, Trávníček J, Vítková L, Richterová J, Staňková M. Obsah jodu v moči studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity. Hygiena. 2015;60(1):10-3. Go to original source...
  5. World Health Organization. Assessment of iodine deficiency disorders and monitoring their elimination: a guide for programme managers. 3rd ed. Geneva: WHO; 2007.
  6. Zamrazil V. Rizika nadměrného přívodu jódu. In: Ryšavá L, Žoltá M, editoři. X. konference u příležitosti Dne jódu: zásobení jódem jako prevence tyreopatií a zdroje dietární expozice: sborník; 15.5.2013; České Budějovice. Praha: Státní zdravotní ústav; 2013. p. 10-2.
  7. Zimmermann MB, Jooste PL, Pandav CS. Iodine-deficiency disorders. Lancet. 2008 Oct 4;372(9645):1251-62. Go to original source... Go to PubMed...
  8. Ryšavá L, Kašparová L, Křížová T, Lisníková P. Jodurie těhotných žen a 3letých dětí z 6 oblastí v ČR v r. 2014-2015. In: Ryšavá L, Žoltá M, editoři. XI. konference u příležitosti Dne jódu a 20ti let MKJD: zásobení jódem jako prevence tyreopatií: sborník; 4.4.2016; Praha. Praha: Státní zdravotní ústav; 2016. p. 12-6.
  9. World Health Organization. Biological monitoring of chemical exposure in the workplace: guidelines. Volume 1. Geneva: WHO; 1996.
  10. Černá M, Krsková A. Biomonitoring - význam a použití pro hodnocení expozice populace chemickým (toxickým) látkám z prostředí. Prakt Lék. 2010;90(8):474-9.
  11. Zamrazil V. Saturace jodem v České republice a ve světě - nedostatky a perspektivy. Kardiol Rev Int Med. 2015;17(2):167-71.
  12. Nejedlá M. Prevence jódového deficitu v České republice. Hygiena. 2018;63(1):25-7. Go to original source...
  13. Čeřovská J, Bílek R, Zamrazilová H, Hoskovcová P, Vosátková M. Změny v zásobení jodem české dospělé populace po eradikaci jodového deficitu a jejich příčiny. Randomizovaná studie dospělé populace dvou regionů České republiky s odstupem 5 let. Vnitř Lék. 2006;52(10):858-63. Go to PubMed...
  14. Kotrbová K, Kastnerová M. Současný stav zásobení jódem u české populace. Kontakt Biomedicína. 2007;9:172-8. Go to original source...
  15. Beneš B, Černá M, Batáriová A, Šmíd J. Monitorování zdravotního stavu populace ve vztahu k prostředí: jodurie u české populace v období 1995-2000. Hygiena. 2002;47(3):157-61.
  16. Ruprich J a kol. Jód [Internet]. Brno: SZÚ; 2015 [cit. 2018-07-31]. Zpráva MZSO, Projekt IV, rok 2014. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/monitor/tds14c/6J%C3%B3d15.pdf.
  17. Gunnarsdottir I, Gunnarsdottir BE, Steingrimsdottir L, Maage A, Johannesson AJ, Thorsdottir I. Iodine status of adolescent girls in a population changing from high to lower fish consumption. Eur J Clin Nutr. 2010 Sep;64(9):958-64. Go to original source... Go to PubMed...
  18. Johner SA, Thamm M, Schmitz R, Remer T. Examination of iodine status in the German population: an example for methodological pitfalls of the current approach of iodine status assessment. Eur J Nutr. 2016 Apr;55(3):1275-82. Go to original source... Go to PubMed...
  19. Haldimann M, Bochud M, Burnier M, Paccaud F, Dudler V. Prevalence of iodine inadequacy in Switzerland assessed by the estimated average requirement cut-point method in relation to the impact of iodized salt. Public Health Nutr. 2015 Jun;18(8):1333-42. Go to original source... Go to PubMed...
  20. Nyström HF, Brantsæter AL, Erlund I, Gunnarsdottir I, Hulthén L, Laurberg P, et al. Iodine status in the Nordic countries - past and present. Food Nutr Res. 2016 Jun 8;60:31969. Go to original source... Go to PubMed...