Hygiena 2013, 58(3):117-120 | DOI: 10.21101/hygiena.a0974

Alzheimerova choroba a její rizika pro další generace

Jana Povová1, Hana Tomášková1, Omar Šerý2, Petr Ambroz1, Kateřina Vařechová1, Vladimír Janout1
1 LF Ostravské univerzity v Ostravě, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Ostrava
2 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav biochemie, Brno

Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější forma demence. Jedná se o degenerativní, nevyléčitelné, terminální onemocnění. Postihuje až 75 % nemocných na celém světě postižených demencí. Prevalence tohoto onemocnění je vysoká, etiologie stále není známá. Je sledována řada rizikových faktorů. Pilotní studie projektu Epidemiologie a genetika Alzheimerovy choroby s 334 případy a 102 kontrolami z psychiatrických léčeben přináší následující výsledky z dotazníkového šetření a stěru z bukální sliznice. Dotazník se skládá z otázek zaměřených na základní identifikační údaje, vzdělání, životní styl, vaskulární rizikové faktory, zájmy, zaměstnání, výskyt nemoci v rodině, výsledky Minimental State Examination (MMSE). Dále jsou uvedeny výsledky analýzy polymorfizmů genu pro angiotenzinkonvertázu (ACE). Ve výsledcích je naznačeno, že u pacientů s ACH se v anamnéze častěji vyskytuje kardiovaskulární onemocnění a úraz hlavy. Výsledky analýz vztahu polymorfizmu I/D genu pro ACE k Alzheimerově chorobě odpovídají dosud publikovaným výsledkům, tzn., že genotypy II a ID mají vztah k riziku ACH, i když zatím nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve sledovaných skupinách respondentů.

Klíčová slova: Alzheimerova nemoc, neurodegenerativní onemocnění, prevence nemocí, rizikové faktory

Vloženo: únor 2013; Přijato: 4. duben 2013; Zveřejněno: 1. září 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Povová J, Tomášková H, Šerý O, Ambroz P, Vařechová K, Janout V. Alzheimerova choroba a její rizika pro další generace. Hygiena. 2013;58(3):117-120. doi: 10.21101/hygiena.a0974.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Alzheimer.cz [Internet]. Praha: Česká alzheimerovská společnost; 2012. Výskyt demence; [cit. 26. února 2013]. Dostupné z: http://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/vyskytdemence/.
  2. Höschl C, a kol. Alzheimerova choroba. Praha: Galén; 1999.
  3. Jirák R. Diagnostika a terapie Alzheimerovy choroby. Neurol Praxi. 2008;9(4):240-4.
  4. Šerý O, Povová J, Míšek I, Pešák L, Janout V. Molecular mechanisms of neuropathological changes in Alzheimer's disease: a review. Folia Neuropathol. 2013;51(1):1-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Povova J, Ambroz P, Bar M, Pavukova V, Sery O, Tomaskova H, et al. Epidemiology of and risk factors for Alzheimer's disease: a review. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub. 2012 Jun;156(2):108-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Duševní poruchy a poruchy chování: popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize. Praha: Psychiatrické centrum; 2000.
  7. Kugaevskaya EV. Angiotensin converting enzyme and Alzheimer's disease. Biochem (Mosc) Suppl Ser B Biomed Chem. 2012;6(1):11-22. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Fratiglioni L, Viitanen M, von Strauss E, Tontodonati V, Herlitz A, Winblad B. Very old women at highest risk of demencia and Alzheimer's disease: incidence data from the Kungnsholmen Project, Stockholm. Neurology. 1997 Jan;48(1):132-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Vališ M, Kalnická D. Novinky ve farmakoterapii demencí. Neurol Praxi. 2011;12(1):33-6.
  10. Ústav organické technologie [Internet]. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze; 2010. Neurofyziologie II; [cit. 18. února 2013]. Dostupné z: http://tresen.vscht.cz/kot/wp-content/uploads/fyziologie/mod-NEUROFYZIOLOGIEII2007.pdf.
  11. Ngandu T, von Strauss E, Helkala EL, Winblad B, Nissinen A, Tuomilehto J, et al. Education and dementia: what lies behind the association? Neurology. 2007 Oct 2;69(14):1442-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Qiu C, Bäckman L, Winblad B, Agüero-Torres H, Fratiglioni L. The influence of education on clinically diagnosed dementia incidence and mortality data from the Kungsholmen Project. Arch Neurol. 2001 Dec;58(12):2034-9. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Honig LS, Tang MX, Albert S, Costa R, Luchsinger J, Manly J, et al. Stroke and the risk of Alzheimer disease. Arch Neurol. 2003 Dec;60(12):1707-12. Erratum in: Arch Neurol. 2004 Mar;61(3):368. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Vermeer SE, Prins ND, den Heijer T, Hofman A, Koudstaal PJ, Breteler MM. Silent brain infarcts and the risk of dementia and cognitive decline. N Engl J Med. 2003 Mar 27;348(13):1215-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Beeri MS, Ravona-Springer R, Silverman JM, Haroutunian V. The effects of cardiovascular risk factors on cognitive compromise. Dialogues Clin Neurosci. 2009;11(2):201-12. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Honjo K, Black SE, Verhoeff NP. Alzheimer's disease, cerebrovascular disease, and the β-amyloid cascade. Can J Neurol Sci. 2012 Nov;39(6):712-28. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Qiu C, Winblad B, Fratiglioni L. The age-dependent relation of blood pressure to cognitive function and dementia. Lancet Neurol. 2005 Aug;4(8):487-99. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Lužný J. Gerontopsychiatrie. Praha: Triton; 2012.
  19. Ministerstvo práce a sociálních věcí [Internet]. Praha: MPSV; 2008. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří); [cit. 25. února 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5045.
  20. Ministerstvo práce a sociálních věcí [Internet]. Praha: MPSV; 2010. Počet lidí s demencí roste. Pomůže Plán Alzheimer; [cit. 25. února 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10044.
  21. Schneeberger A, Mandler M, Otawa O, Zauner W, Mattner F, Schmidt W. Development of AFFITOPE vaccines for Alzheimer's disease (AD)--from concept to clinical testing. J Nutr Health Aging. 2009 Mar;13(3):264-7. Přejít k původnímu zdroji...